Chtěli vyšlechtit lepší lidi: V dětských soutěžích krásy byla miminka bodována jako dobytek, mělo to hrozné následky

Mezi mnoha Američany v první polovině 20. století převládalo přesvědčení o možnosti vytvořit společnost dokonalejších lidí na základě genetiky.

Zdroj fotografie: Public Domain

Soutěže krásy, a to i ty dětské, nejsou dnes ničím neznámým, ovšem soutěže dětí ve Spojených státech na počátku 20. století bývaly něco zcela jiného. Děti tam často nebyly posuzovány podle toho, jak jsou krásné a roztomilé, případně jestli něco umí. Odborníci včetně mnoha lékařů zde hodnotili, jaké mají parametry, jestli jsou zdravé a jak splňují kritéria pro dokonalé děti. Mezi tato kritéria nakonec patřila i vhodná rasa.

Šlechtěním vytvořit dokonalé děti

Na přelomu 19. a 20. století měly ve veřejnosti velký ohlas teorie Charlese Darwina o vývoji druhů a dědičnosti. Lidé také dobře věděli o možnosti šlechtění zvířat a rostlin za účelem získat lepší druhy. Proto se samozřejmě začali zaobírat i myšlenkou vytvořit na základě těchto pravidel i společnost lepších lidí. Zastánci takzvané eugeniky předpokládali, že to bude možné vzájemným křížením vhodných lidských partnerů, což povede k vytváření dokonalých dětí.

V roce 1908 vznikla na popud zdravotní sestry Marry DeGarmo soutěž nazývající se Better Babies. Její myšlenka byla z počátku velmi dobrá, chtěla lidem ukazovat dokonalá miminka a malé děti a povzbuzovat je k tomu, aby je měli také. V té době umíralo v USA každé desáté narozené dítě a lékaři si uvědomovali nutnost naučit společnost správné péči o ně, základům hygieny, výživy a dalších věcí. Účastníkům soutěže proto dávali různé návody, jak zajistit zdravý vývoj dětí a jejich možné budoucí vítězství.

Zdroj fotografie: Public Domain

Navíc v té době nebyly obvyklé dětské prohlídky, proto bodování a prohlídky dětí lékařům poskytly mnohé údaje o jejich zdraví a vývoji. Měřili jejich hmotnost, objem hrudníku a posuzovali další parametry včetně jejich aktivity. Většinou byly posuzovány děti mezi šesti měsíci až čtyřmi lety, a jak se vyjádřil jeden z lékařů, bylo to podobné jako u dobytka. Ovšem postupně se od správné péče přecházelo k teoriím, jaký pár může zplodit toho nejlepšího a nejdokonalejšího potomka, tedy k pravidlům takzvané eugeniky.

Některé rasy nejsou vhodné

Od toho byl vlastně jen krůček k rasové diskriminaci a dělení lidí na ty vhodné a méně vhodné. Tehdejší teorie samozřejmě říkala, že vhodné děti mohou mít jen bílé páry, lidé odlišné barvy pleti a přistěhovalci neměli šanci. Mnozí teoretikové eugeniky dokonce razili teorie, že na základě genetiky může být člověk i chudý. Preferovány tak byly děti z rodin střední třídy, případně z venkova. Naopak u nevhodných skupin mnohdy zastánci navrhovali jejich rozmnožování omezit, a to včetně sterilizace.

Ve 20. a 30. letech byla tato eugenika velmi populární, v USA dokonce vznikala eugenická poradenská centra. Ve 40. letech eugeniku velmi zdiskreditovala zkušenost udělaná s nacistickým Německem snažícím se vytvořit dokonalou árijskou rasu, proto podobné soutěže a rady ztratily na popularitě. Ovšem oficiální programy sterilizace mezi menšinami a chudými lidmi byly v USA praktikovány až do začátku 80. let.