Obývák je zcela běžnou součástí jakékoli domácnosti, i když se často dělí o prostor třeba s kuchyní. V místnosti na obrázku se nachází logický nesmysl, zkuste ho odhalit.
Jenže kde se funkce obývacího pokoje vlastně vzala? A proč se mu vůbec říká obývací? Obýváme přece všechny místnosti domu. Je rodinný pokoj opravdu obývací pokoj? Jak se od sebe mohou lišit? Koho by napadlo, že místnost, kterou denně běžně využíváme, může vzbudit tolik otázek? Ale design „obýváku“ má za sebou opravdu bohatou historii. Ačkoli takový král Ludvík XIV. žil nepochybně v luxusu, neznamenalo to současně život v pohodlí.
Osamostatnění místnosti na odpočinek
V době, kdy se k moci dostal Ludvík XV., rozhodl se, že chce ke svému životu oboje. Ustanovil, že budou existovat formální pokoje na zabavení hostů. A mimo ně pak několik neformálních místností pro odpočinek jak v luxusu, tak i pohodlí. Myšlenka spojení pohodlí a odpočinku se postupně šířila a ujímala, jak je vidět na obrázku ženy pijící vodu. Co je ale na záběru podivné?
Takové rozdělení prostoru si ovšem mohli dovolit jen zámožní. S příchodem takto vyhrazeného prostoru se ovšem šířila i myšlenka volného času tráveného čistě doma. Počátkem 20. století se tak už v samotném návrhu domů či bytů objevovalo rozdělení počítající s prostorem pro komfortní rodinnou zábavu či odpočinek. Tak přišly salony, přijímací pokoje vyhrazené hostům a další. Byl tu také vystaven nejkrásnější nábytek a věci.
Pokoj smrti a poté života
Obvykle do nich také neměly přístup děti, všechno zde začínalo konverzací nad vybranými nápoji. Po 1. světové válce došlo k epidemiím chřipky, která vzala mnoho životů. Protože těla nešlo tak rychle pohřbít, zůstaly doma v obývacích pokojích, které získaly přezdívku „pokoj smrti“. Po opadnutí epidemie ožila tendence k zábavě a setkávání, proto anglicky „living room“. Povšimněte si, že láhev má stále zátku, i když je hladina nízko.
Dnes se v těchto místnostech odehrává všechno možné, většinou se v nich však setkává rodina s přáteli nebo příbuznými. Kdokoli se chce oddělit, odebírá se do ložnice, pracovny nebo jiné vlastní místnosti. Hádanka s obývacím pokojem byla poměrně těžká, takže pokud jste řešení neodhalili, nevěšte hlavu. Dobrá zpráva je, že své dedukční a pozorovací schopnosti můžete vytrénovat, třeba pravidelným prováděním podobných testů.