Stále po nich pátráme, ale podle experta mezi ně sami patříme – lidé se údajně dostali na Zemi před tisíci lety z jiného místa ve vesmíru.
Co když jsme my samotní právě těmi mimozemšťany, po kterých celé dekády pátráme? Podle některých expertů jsou lidé totiž nejspíš kříženci mezi dalšími druhy. Dle jejich názoru pocházíme z Alfa Centauri, což je hvězdný systém poměrně blízký naší Sluneční soustavě. Tam se údajně ve vzdálené minulosti zrodili moderní lidé. Vhled do problému poskytuje i místo v Iráku, kde se dříve nacházelo starověké město Kiš, dnes významné archeologické naleziště.
Nejstarší tabulka na světě
Právě tady našli vědci tzv. tabulku Kiš, která se datuje do doby 3500 před Kristem. List sumerského krále uvádí, že Kiš bylo první město s králi po potopě. Nejprve se ujal vlády Jušur, jeho nástupce je zván Kullassina-bel. Jenže to není jméno, ale věta, která znamená „všichni byli páni“. Což vede některé učence k závěru o absenci centrální autority v Kiši té doby. Tento dokument předchází dokonce i egyptské hieroglyfy, a to o několik stovek let.
Vývoj psaného slova je jedna z prvních věcí, kterou jsme se odlišili od zvířat. Od té doby jsme vyvinuli elektřinu, rozbili atom a dostali člověka na Měsíc. Zkrátka jsme dosáhli věcí, které se nepodařily nikomu jinému na planetě. Zajímavé je, že ve srovnání s jinými druhy je přitom naše evoluce relativně krátká. Takže se nabízí otázka, proč se jenom jeden druh dostal na takovou úroveň technologického pokroku?
Přežití ve specifických podmínkách
Pravdou je, že naše přežití je vázáno na poměrně specifické podmínky. Pokud bychom hned teď vyrazili někam do džungle bez výbavy, nejspíš bychom nebyli naživu nijak dlouho. Stejně tak je i naše fyziologie odlišná od ostatních zvířat – například hříbě může fungovat docela nezávisle na rodičích, ale lidské mládě rozhodně ne. Jinými slovy jsme zrozeni dlouho předtím, než jsme schopni zcela samostatné existence.
Proto panuje i názor, že jsme sami mimozemšťané, právě kvůli mnoha odlišnostem od dalších druhů. A zatímco si myslíme, že odhalujeme pravdy o světě a přicházíme na kloub vědeckým záhadám, tak jen znovu nacházíme moudrost dávných civilizací. Jsme něco jako druh, který se pomalu probouzí z vlastní amnézie a obnovuje znalosti vlastní minulosti. To vše v domnění, že přicházíme na kloub neznámému.