Buzení kolem třetí hodiny ranní trápí čím dál tím více lidí. Vědci tento fenomén zkoumají už delší dobu a zde jsou výsledky

Lidský spánek zahrnuje několik fází, které se během noci opakují a postupně některé získávají větší podíl. Základem je střídání non-REM a REM fáze spánku. V dospělosti převažuje u člověka non-REM spánek, u miminek je to naopak REM fáze. Při non-REM fázi nejspíš dochází k obnově somatických funkcí a REM fáze zase regeneruje funkce mozkové. Během celé noci dojde ke střídání 4 cyklů, REM fáze trvá celkově 90–120 minut, tedy čtvrtinu celkové doby.

Změny těsně před úsvitem

Třetí a čtvrtá hodina ranní je ve znamení mnoha změn, které v našem spícím těle probíhají. Vylučování melatoninu, tedy spánkového hormonu, je již za svým vrcholem a začíná nám stoupat tělesná teplota. Krom toho se také zvyšuje sekrece kortizolu a tělo se pozvolna připravuje na celkové probuzení. Všechno tohle se děje bez ohledu na to, jaké podněty se k nám zvenku dostanou, organismus na ně nebere zřetel.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tělo je totiž naučené reagovat na nastavení našich vnitřních hodin, tzv. cirkadiánního rytmu. K probouzení během noci většinou dochází vícekrát a tento trend je znatelně patrnější ve druhé polovině spánku. Pokud jsme dosáhli dostatečné kvality spánku, tak si tato probuzení během noci vůbec nepamatujeme a ani je nevnímáme. Pokud ale zažívá organismus vyšší míru stresu, pak se několikrát probudíme až do plného vědomí.

Horší spánek a problém bdění

Obava z toho, že se pořádně nevyspíme, může snadno vést k tzv. úzkostnému bdění. V každé fázi lehkého spánku pak dochází k procitnutí, přičemž tento proces doprovází velmi nepříjemné pocity. Je to obvykle způsobeno psychickou nepohodou jedince. V těchto případech je doporučena kognitivně behaviorální terapie, bdělý stav mohou provázet i stavy depresí. Velmi tedy může prospět schůzka s psychologem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Myšlenky, které se objevují ve tři ráno, jsou často plné lítosti, úzkostí a bývají rovněž egocentrické. Jde o nejistotu z budoucnosti a představy, co nejhoršího se může přihodit. Tyto scénáře vycházejí z nedostatku dalších podnětů, což znemožňuje skutečně racionální zhodnocení situace. Velmi užitečné jsou v takových chvílích mindfulness techniky, soustředění se na vlastní dech a jeho zvuk, případně tlumené světlo a četba. Pointou je zaměření mozku na něco jiného.

Také se vám stává, že se při stresu v noci častěji probouzíte?

Zdroj: PubMed, NeuroScienceNews