Co když opravdu existuje posmrtný život? Světem koluje i teorie, že smrt je pouhým výplodem fantazie a ve skutečnosti nikdy neumřeme

Jak dlouho je mozek schopen přežít poté, co skoná lidské tělo? Mohou s vámi v tuto dobu vaši milovaní ještě nějak komunikovat? A obsahuje vaše tělo zombie geny? Profesor Robert Lanza přišel s teorií, podle které je smrt jen výplodem lidské fantazie. Podle jeho názoru nemá smrt žádné hranice, které by ji definovaly. Tudíž není skutečná v tom smyslu, v jakém jsme byli po celý život učeni ji přijímat. Jak to tedy s tím posmrtným životem je?

Hraje si s námi vlastní mozek?

Lanza vysvětluje, že oblohu vnímáme jako modrou. Pokud by ale buňky v mozku změnily naše vnímání, budeme ji vnímat jako zelenou. Celé naše vnímání okolní reality tak může být jen chybné vnitřní programování. Je tedy obloha reálně modrá, nebo je to jen hra našeho vlastního mozku? A pokud jsou tedy naše poslední momenty ve fyzickém světě jen druhem iluze, znamená to, že se můžeme po smrti vrátit mezi živé?

iZdroj fotografie: Depositphotos

V jakém momentě vlastně přestáváme žít a stáváme se mrtvolou? V první řadě si musíme uvědomit, že smrt není pevný bod, ale proces. A pro 95 % lidí začíná v momentě, kdy jim přestane bít srdce. Následně se zastaví činnost plic a uvolní se také veškeré svaly. Pak je jen otázkou času, kdy dojde k plnému vypnutí mozku. Jenže ani tak ještě nejste na druhé straně. Výzkum zvaný AWARE se zabýval tisíci případů lidí, kteří byli prohlášeni za mrtvé.

Prožitek vlastní smrti

Konkrétně se jednalo o osoby, které přežily srdeční zástavu, ale byly prohlášeny za mrtvé. Někteří z těchto lidí si jasně vybavili moment své smrti a shodně uváděli vědomí okolních událostí, které vedly k jejich následné resuscitaci. Jak je to ale vůbec možné? Ukazuje se, že náš mozek je naživu ještě 10 minut po srdeční zástavě. Tím pádem uslyšíte lékaře, který vás prohlašuje za mrtvého. A ještě je tam jedna zvláštní okolnost s případy blízké smrti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lidé, kteří prožili zkušenost blízké smrti, si totiž v 9 % případů pamatují vznášení se nad vlastním tělem, se kterým však byli stále spoutáni. Ačkoli můžete vnímat všechno kolem, vaše tělo zůstane bez přívodu kyslíku a pumpování krve do orgánů zcela mrtvé. Co se ale zatím děje uvnitř organismu? Jakmile začnou svaly tuhnout, všechny buňky těla se pustí do práce. Během dalších 12 hodin se začne tělo kompletně vypínat.

Stálá touha po posmrtném kontaktu

A jakmile zemřeme úplně, nemají naši milovaní už žádnou možnost, jak s námi komunikovat? Ještě než byla vynalezena infračervená fotografie, byly mezi přáteli a rodinou běžné seance na vyvolání duchů. Dnes už máme technologie na odhalení šarlatánů. Nicméně stále neexistuje jasný důkaz posmrtného života. Je tedy pochopitelné, že mnoho lidí nachází útěchu v možnosti mluvit s mrtvým milovaným. Co kdybychom ale takový důkaz našli?

Kdybychom věděli, že na nás čeká něco lepšího, mnoho lidí by nejspíš nečekalo na přirozený konec své životní cesty. Nakonec ale naše životy vůbec nemusí být duchovní zkušenost. Místo světla můžeme totiž spatřit i jedničky a nuly. Technici si také hrají s možností nahrání vědomí do online úložiště. Tím pádem bychom existovali, dokud by běžely servery. Otázkou ovšem je, kolik by takové vědomí zabíralo místa, protože by to určitě nebylo zdarma.

Zdroj: WhatIfShow