V zájmu vědy neváhal ohrozit svého syna. Objev vakcíny proti pravým neštovicím byl zločinem i spásou

Edwardu Jennerovi se podařilo vymýtit nemoc, která na konci 18. století zabíjela 50 milionů lidí ročně a měla úmrtnost mezi 10 až 30 procenty. Pomohl velkému počtu lidí vytvořením první vakcíny na světě. Proto je považován za zachránce největšího množství lidských životů. Kdyby však své experimenty prováděl v dnešní době, nejspíše by žádná vakcína nevznikla, jelikož by byl uvězněn.

Zapojení selského rozumu 

V roce 1796 v Anglii řádily neštovice, hlavně v přeplněných městech, kde se infekce snadno šířila. Neexistoval žádný lék a „prevence“ zahrnovala hladovění spolu s úmyslnou infekcí. I sám Jenner byl v 8 letech uzavřen do stáje s jinými infikovanými chlapci. Naštěstí přežil, a přestože si zdravotní následky nesl po celý život, stal se též lékařem. Sám ve své praxi ve venkovském Berkeley v Gloucestershire aplikoval variolaci (úmyslnou infekci neštovicemi).

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jennera, stejně jako ostatní vědce v té době, zaujaly fámy, že dojičky jsou vůči neštovicím imunní. Údajně tomu tak mělo být v případě nakažení kravskými neštovicemi. V květnu 1796 přišla do jeho kanceláře dojička Sarah Nelmes, která mu ukázala vyrážku na ruce. Lékař jí diagnostikoval kravské neštovice a ona tuto nemoc potvrdila u jedné z jejích krav. Jenner spatřil svou příležitost. Na Nelmes mohl otestovat, zda se stane skutečně imunní.

Riskantní experiment

Zde se dostáváme k části, která by dnes už neprošla. Jenner se rozhodl otestovat svou hypotézu tím, že vstříkl hnis infikované dojičky do 8 letého syna svého zahradníka, mladého Jamese Phippse. Ten podle očekávání onemocněl a trvalo mu 10 dní, než se zotavil. Poté lékař naočkoval chlapce skutečnými neštovicemi. Když se u něj nemoc neprojevila, dal mu ještě 20 dalších dávek neštovic, pro jistotu. Phipps byl imunní.

Jelikož byla Jennerova práce na toto téma zamítnuta k publikaci kvůli velmi malé velikosti vzorku, hledal další dobrovolníky. Protože se jich však moc nenašlo, provedl valoriaci svému synovi, několika chudým farmářům a jejich dětem. Později provedl celonárodní průzkum mezi lidmi, kteří prodělali kravské neštovice, a svou teorii potvrdil. 

Etika v troskách

Není pochyb o tom, že tento experiment by mu dnes vynesl jednosměrnou letenku za mříže, ale v té době se nejednalo o nic neobvyklého. V roce 1721 bylo například Charlesi Maitlandovi uděleno povolení testovat variolaci na vězních, za což jim byla poskytnuta králova přízeň a byli propuštěni. Experiment zahrnoval infikované děti, které celé týdny spaly v postelích s vězni. Když byl pokus úspěšný, provedli další zkoušky na sirotcích. 

Ovšem pro neetické testování nemusíme chodit hluboko do minulosti. V roce 1940 posloužili Američanům obyvatelé Guatemaly jako pokusní králíci pro výzkum účinnosti léku penicilinu proti syfilidě. Již infikované prostitutky měly za úkol nemoc rozšířit pohlavním stykem mezi co největší počet mužů. A to rozhodně nebyl jediný hrůzný experiment, kterého se Spojené státy americké dopustily.

Co si myslíte o ohrožení jedinců pro dobro většiny?

Zdroj: IFLScience, BBC