Jakou nejstarší vzpomínku z dětství si dokážete vybavit? Vědci na ni mají jednotný názor

Kolik si toho pamatujete z dětství? A teď nemyslíme základní školu, ale opravdu rané vzpomínky. Podle posledních studií to vypadá, že nejranější vzpomínky v životě máme z období, kdy nám bylo cca 2,5 roku. Ať už jsme se tehdy prvně učili plavat, nebo navštívili obchod s hračkami, pamatujeme si alespoň část našeho dětství. Výzkum z univerzity v Newfoundlandu zahrnoval stovky lidí, kteří se podělili o své první vzpomínky.

Dřívější doba, ostřejší vzpomínky

Podle výzkumu si lidé vybavují zážitky z mnohem dřívější doby, než si sami myslí, a má to dva důvody. Zaprvé je poměrně snadné zjistit tyto rané vzpomínky otázkou, co si lidé pamatují jako první. Pak už stačí jen zeptat se na několik dalších zážitků a vlak vzpomínek se obvykle rozjede. Druhým faktorem je, skutečnost, že rané vzpomínky je pro nás těžké správně časově ukotvit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Stále a znova narážejí badatelé na skutečnost, že se lidé považují ve spojitosti s konkrétní vzpomínkou za starší, než ve skutečnosti byli. To vyjde najevo při srovnání vlastních vzpomínek s někým dalším z rodiny. Rozdíl obvykle činí zhruba rok. Dotazovaný řekne, že mu tehdy byly tři roky, ale jeho rodič ho opraví, že mu byly teprve dva. Dochází tak pravidelně k posunu časového horizontu, do kterého konkrétní vzpomínky řadíme.

Tendence posouvat časový horizont

V předchozí studii na toto téma měly děti popsat své nejranější vzpomínky. Stejná otázka jim pak byla kladena po uplynutí doby dvou a osmi let. I když byly děti schopné si některé vzpomínky vybavit, měly tendenci je při následném dotazování zařadit do pozdějšího věku sebe samých, což je nejpádnější důkaz pro posun onoho časového horizontu. O osm let později byly děti přesvědčeny, že v původní době byly o rok starší.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vědci jsou přesvědčeni, že jde o tzv. teleskoping, tedy jakési koukání přes čočku, když přemýšlíme zpětně v čase o událostech, které se staly před hodně dlouhou dobou. A čím vzdálenější taková vzpomínka je, tím ji následkem tohoto efektu vidíme jako pozdější. Nejstarší vzpomínky se posouvají dopředu v čase zhruba o 1–3,5 roku věku vzpomínajícího. Pokud si ale dítě nebo dospělý vybavuje cokoli, co se dělo později než v jeho 4 letech, tento efekt se vytrácí.

Zdroj: DailyMail