Z hledání rozdílů už spoustu dospěláků vypadlo. Obrázek jich ukrývá celkem 7, ale poslední 2 dají zabrat

Čtení je jedním ze základních způsobů, jak lidé získávají informace. Ačkoli zpracováváme vizuální vjemy mnohem rychleji, psané slovo je základem vázání vědomostí.

i Zdroj fotografie: Stencil Photos
                   

Knihy a časopisy nám sdělují oborové informace a novinky, ovšem noviny hrají klíčovou roli v každodenním přehledu. Od toho také jejich název. Podle některých zkazek jsou klasické noviny na ústupu a čtenáři masivně přechází do online prostředí. Není to ovšem úplně pravda, protože se mění jen forma. Noviny jako takové si drží velmi silnou pozici a krom papírové verze se roztáhly i na digitální a mobilní platformy.

Platforma na ústupu? Ale kdeže

Každý formát má přitom něco do sebe. Papírové dovolují i další použití, digitální příjem nabízí další možnosti, které papír neumí. V USA čte novinový obsah více jak 65 % dospělých obyvatel, tedy přibližně 158 milionů lidí. A asi 54 % dospělých ve věku 18–24 let čte noviny alespoň jednou týdně. Navíc 8 z 10 Američanů konzumuje tyto novinky alespoň jednou za měsíc. Teď se pozorně podívejte na tohoto muže s novinami v posteli a najděte 7 rozdílů.

iZdroj fotografie: Stencil Photos

V zásadě se dá říct, že zájem o zpravodajství je stálý a digitální platformy k němu přitáhly i mladší generaci. Pro ně je totiž čtení na tabletu nebo mobilu přirozené, zatímco starší generace upřednostňuje klasické papírové vydání. Asi 56 % online čtenářů je mladších 45 let. A vezměte přitom v potaz, že průměrný věk uživatele Facebooku je 40 let. Navzdory populárnímu dojmu se tedy novinami nezabývají jen senioři.

Sociální sítě jako nástroj šíření

Ještě zajímavější je, že mileniálové (generace Y narozená po roce 1982) jsou skutečně věrní tištěnému obsahu. Téměř 44 milionů těchto lidí čte noviny online nebo tištěné. Masivně tomu pomáhají sociální sítě, protože tento obsah se velmi snadno sdílí. Komentování či i jenom rychlá reakce lajkem zvyšuje další dosah. Je to jako vyhodit z okna tenisák v situaci, kdy každý na ulici pod vámi disponuje tenisovou raketou.

Pak je tu ještě role reklamy. Inzerce v novinách je totiž 26 % lidí považována za důvěryhodnější než ta v televizi nebo rádiu. Roli hraje nejspíš i to, že s novinovou reklamou se může člověk důkladně seznámit vlastním tempem. Televizní je zkratkovitá, a pokud ji minete, už ji nenajdete. Nemluvě o tom, že i přečtené noviny se dají v domácnosti použít mnoha různými způsoby. Odpadem se tak stanou až po delší době.

Práce, která není bez rizika

V roce 2019 bylo po celém světě zabito na 49 novinářů. O rok dříve to bylo dokonce 80. Nejrizikovějšími zeměmi pro lov zpráv byla tehdy Sýrie a Mexiko – v každé ze zemí jich zemřelo 10. Hlavně v Mexiku jsou reportéři často pod dohledem nebo se stávají terčem vyhrožování. Hlavně v případech, kdy se zabývají zveřejňováním korupce. Jestli stále tápete v rébusu, pak je tady řešení a vy si podle stavu vašeho výkonu můžete gratulovat.

iZdroj fotografie: Stencil Photos

Většina Američanů má v média obecnou důvěru. Cca 71 % jich tvrdí, že zprávy jsou přesné, a podle 65 % také důkladné. Jsou také toho názoru, že je férové poskytnut prostor všem stranám. Pro mnohé z nich se ovšem novým zdrojem stal i Facebook. Dle výzkumu z roku 2019 těží jen 17 % lidí z Twitteru a asi 14 % z Instagramu. Dvě třetiny ale berou relevantní informace stále z obecných zpráv a dalších tradičních zdrojů.

Jak se vám v hádance dařilo?

Zdroj: BangBara
Diskuze Vstoupit do diskuze
100 lidí právě čte
Zobrazit další články