Mohl by čtyřdenní pracovní týden skutečně zlepšit produktivitu a spokojenost? Aktuální výzkumy hovoří jasně

I přesto, že se v posledních letech ozývají hlasy, které vybízejí ke zkrácení pracovní doby, fyzická úprava času stráveného v zaměstnání je stále v nedohlednu. Jestliže chcete být ve svém pracovním oboru úspěšní, často tomu musíte podřídit veškerý svůj osobní život. Rovnováha, která by kladla důraz na obě složky života, zkrátka stále neexistuje. Vědci se proto rozhodli pro sérii experimentů a studií, kterými by myšlenku zkrácení pracovního týdne o jeden den podpořili. Snažili se ukázat, že zaměstnanci jsou spokojenější a produktivita práce neklesá.

Pro koho je kratší pracovní týden výhodnější?

Zaměstnanci a zaměstnavatelé sledují každý jiné cíle. První jmenovaní se snaží vydělat si peníze na živobytí a zpravidla touží trávit čas se svými blízkými. Zaměstnavatelé na druhé straně stojí pouze o zisk a osobní život jejich zaměstnanců je příliš nezajímá. Často je proto nutí pracovat přesčas, což jen zvětšuje propast mezi časem stráveným v zaměstnání a osobním volnem. Chtějí-li si pracovníci udržet svoji pozici (případně povýšit), jsou nuceni omezovat čas strávený s rodinou. V opačném případě jim hrozí třeba i ztráta pracovního místa.

Vlivem neustálého stresu a psychického vypětí, jimž jsou zaměstnanci tímto jednáním vystavováni, čelí stále častěji tzv. syndromu vyhoření a ve větší míře se u nich projevují deprese a nespokojenost. Tito lidé posléze ztrácejí i produktivitu, kterou od nich jejich nadřízený vyžaduje. Vědci proto začali zkoumat způsoby, jak nalézt ztracenou rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Řešením je podle nich kratší pracovní týden při zachování stávajících platových podmínek.

Změna stereotypů je nejen možná, ale i žádoucí

Zkrácení pracovního týdne je podle zveřejněných závěrů výhodné jak pro firmy, tak pro zaměstnance. V podnicích, kde experimenty probíhaly (především na Islandu a na Novém Zélandu), výzkumníci pozorovali snížení úrovně stresu, vymizení syndromu vyhoření a celkový nárůst elánu a chuti do práce. Vyváženější poměr mezi pracovním a osobním životem rovněž vedl k nárůstu produktivity zaměstnanců, která v některých případech znamenala i zvýšení měsíčního obratu (40% nárůst vykazoval např. Microsoft).

iZdroj fotografie: Depositphotos

Závěry publikovaných studií vedly některé země – jako například Island – k razantnímu zásahu do pracovního trhu. V současné chvíli tak na Islandu pracuje celých 86 % tamní populace v produktivním věku pouze čtyři dny v týdnu. Snahy o zavedení zkrácené pracovní doby je nicméně možné vysledovat i v České republice. Za příklad může sloužit firma Zaloto, jejíž majitel Marek Kříž přes letní měsíce nabízí svým zaměstnancům zkrácený pracovní týden. Zaměstnanci si tak podle jeho slov budují k firmě kladný vztah a udržují stále vysokou produktivitu práce.

Jak byste využili čas navíc při zkráceném pracovním týdnu?

Zdroj: ScienceDirect