Co prozrazuje DNA o našem původu? Jedno je jisté, Češi nepochází z Evropy, naše pramatka byla Helena

Původ Čechů je pro mnohé skupiny nejspíš zdánlivě jasnou věcí. Jenže nepocházíme z Evropy, všichni jsme potomky tzv. africké mitochondriální Evy, naší pramatky.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Mnohé historické práce opakovaně rozebírají, co vlastně dělá národ národem. Obvykle dojdou k obdobnému závěru, tedy že roli hraje hlavně kultura, společný jazyk a geografické území. Pak se ale přihlásí rozbor DNA a ukáže se, že je to všechno úplně jinak. Že předkové takového národa ono území našli náhodou a putovali tam z druhého konce světa. Všichni v sobě neseme genetickou směs, která sahá až do lokality v Africe.

Africká pramatka

V naší DNA, kterou tvoří miliarda písmen kódu, se nachází dědictví po našich předcích po celé generace zpátky. U mužů lze tuto linii sledovat pomocí chromozomu Y, u žen je předmětem zkoumání mitochondriální DNA. Ta přechází na potomky pouze ze strany matky, udrží se tak jen v ženské linii. Informace o třetině slovanských genů v Češích sděluje, že takový výzkum byl proveden jen na mužské populaci. Ženské genetické dědictví totiž k etniku vysledovat nelze a důvod je jednoduchý.

iZdroj fotografie: Pixabay

Chromozom Y u mužů byli vědci schopni segmentovat do několika odlišných skupin. Patří sem například slovanské národy, západní Evropa i keltské nebo germánské kmeny. Část pochází také z Řecka a Říma. Současně ale nelze stanovit, odkud pocházely prabáby dotyčného člověka, které mohly migrovat z jiného koutu Evropy. Jejich původ se totiž na skladbě genetického kódu mužského potomka nijak neprojeví, ať byly odkudkoli.

Častější ženská migrace

Mitochondriální DNA předávanou v ženské linii nelze segmentovat na skupiny, jako je tomu u mužů. Vědci tak došli k závěru, že právě ženy cestovaly mnohem víc než mužská populace. Synové zůstávali v původním kmeni, ženy se vdaly za cizince a odešly s ním. Tohle vedlo ke zdravější populaci a absenci degenerace, neexistuje tak „čistokrevná Germánka“ nebo „Slovanka“. Lze ovšem vysledovat pramatky z období před 8 000 – 55 000 lety.

iZdroj fotografie: Pixabay

V Evropě v tomto ohledu převládá haploskupina Helena z jižní Francie. Vymezila se před asi 20 000 lety a dnes ji v sobě má asi 40 % všech žen Evropy. Mladší Jasmína je z Blízkého východu a má ji 12 % Evropanek. Hlubší minulost odhalí tzv. mitochondriální Evu. Ta žila před 140 000 lety někde ve východní Africe a je společnou pramatkou všech žen, které jsou dnes naživu. Každá dcera jejího rodu měla až dodnes minimálně jednu dceru, linie tak přetrvala. Také vás zajímá, kam až sahá vaše rodová linie?

Zdroj: StoPlusJednicka, ScienceDirect

Diskuze Vstoupit do diskuze
131 lidí právě čte
Zobrazit další články