Podle expertů mohou být nové průkopnické vakcíny pro řadu nemocí připraveny do roku 2030. Mají působit na mnoho nemocí včetně rakoviny, zachrání tedy miliony životů.
Je tedy skutečně možná vakcína proti rakovině? Podle vědců absolutně a odborníci ze společnosti Moderna jim přikyvují. Firma, která uspěla na poli vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2, věří, že bude schopna nabídnout podobný typ vakcíny ve „všech typech a oblastech onemocnění“. Týká se to i cílených vakcín proti různým typům rakoviny, srdečním chorobám a autoimunitním onemocněním. To vše do konce této dekády.
Koronavirus umožnil pokrok technologie
Podle názoru expertů je tento pokrok dílem právě vakcíny proti covidu-19. Ta během 12–18 měsíců zkoncentrovala skoro 2 dekády výzkumu. Hlavní lékař společnosti Moderna Paul Burton v prohlášení pro The Guardian také vysvětlil, že mnoho respiračních nemocí se bude dát „léčit“ jednou injekcí. Zranitelné skupiny se tak budou moci jedním nástrojem chránit před covidem-19, chřipkou i respiračním syncytiálním virem neboli RSV.
Existuje i terapie pro vzácná onemocnění, proti kterým jsou současné léky bezbranné. „Budeme mít tuto vakcínu, která bude velmi účinná, a zachrání tím pádem stovky tisíc, možná dokonce miliony životu. Myslím si, že budeme schopni nabídnout lidem po celém světě zcela personalizované vakcíny proti mnoha různým druhům rakoviny,“ vysvětluje Burton. Stejně jako u covidu-19 budou i další typy obsahovat tzv. genetický plán.
Příkazy pro organismus
Jde o specifické pokyny pro lidský imunitní systém, jak má bojovat se škodlivými buňkami. To ovšem mimo jiné předpokládá identifikaci proteinových fragmentů na povrchu rakovinných buněk. Ty totiž zdravým buňkám chybí, takže proteinovou reakci nespustí. Podstatou je naučit organismus likvidovat jen rakovinné buňky. To je v případě chemoterapie nebo radioterapie prakticky nedosažitelné, stejně jako se u nich vyskytují další nežádoucí efekty.
„Myslím si, že to, co jsme se tu naučili během posledních měsíců, je, že mRNA vakcíny rozhodně nejsou jen pro jeden typ nemoci. Není to ani jen pro covid-19, ani jen pro infekční choroby. Tento postup může být aplikován na všechny typ onemocnění. Jsme tedy u rakoviny, infekčních nemocí, kardiovaskulárních chorob, autoimunitních nemocí i vzácných nemocí. Ve všech těchto oblastech probíhají naše výzkumy,“ uzavírá Burton.
Smutné statistiky
S lehkou nadsázkou lze prohlásit, že s nějakou formou nádorového onemocnění se tím či oním způsobem setkáme během života úplně všichni. Nikdo z nás si totiž nemůže dovolit prohlášení, že se ho tento druh nemocí netýká. Zhoubný nádor se dá vypátrat prakticky v každé širší rodině. A riziko jeho výskytu stoupá s věkem. Zjednodušeně řečeno se tak opravdu hodně lidí nádoru jednoduše „dožije“. Ročně v ČR onemocní v průměru 87 000 lidí.
Taková je statistika diagnostiky zhoubného novotvaru. Každoročně s ním pak umírá na 27 000 pacientů. Celkem s nádorem momentálně v Česku žije asi 600 000 lidí. Rostoucí počet hlášených případů lze dát do souvislosti se stárnutím populace. Věk je totiž hlavním faktorem výskytu zhoubného bujení, mimo jiné kvůli kumulativnímu vlivu dalších rizik. Není proto dobré podceňovat pravidelné prohlídky. Včasná diagnostika poskytuje rozhodně výhodu.