Proč nejsme nesmrtelní a nikdy ani nebudeme? Odpověď na věčnou otázku mají naše geny

Pro ozkoušení teorie související se stárnutím identifikovali vědci u háďátek geny s vlivem na délku života a zkusili je vypnout.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Pokud se evoluce skutečně odehrává tak, že skrze přirozený výběr vítězí ty nejlepší geny, nabízí se jasná otázka – proč se lidé nestali nesmrtelnými? Hypotéza stará desítky let prohlašuje, že obecně vzato geny zodpovědné za reprodukční úspěch zároveň později podporují stárnutí. Vědci z Gutenbergovy univerzity tyto geny identifikovali a zkusili, co v případě červů z rodu háďátek (C. elegans) způsobí jejich vypnutí. Ukázalo se, že červi žili prokazatelně déle.

Genetiko, ty bezcitná mrcho

Stárnutí a umírání je nevyhnutelnou a přirozenou součástí našeho života. Což ale neznamená, že se nebudeme snažit tento stav zpomalit či oddálit. V medicíně existují celá odvětví, která se přímo věnují boji s procesem stárnutí, a to na genetické úrovni. Cílem je nejenom prodloužení života, ale i zachování co nejlepšího zdraví ve vysokém věku. Ostatně nemá cenu žít přes sto let, pokud bychom posledních třicet měli strávit na nemocničním lůžku na kapačkách.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nabízí se ale otázka, proč už se tohle dávno nestalo evoluční cestou. Jedinci s delším životem mají jasnou reprodukční výhodu, takže stárnutí by mělo být vlastně dávno pryč. Biolog George Williams přišel před 70 lety s teorií, která stojí na principu „užívej si teď, zaplatíš později“. Evoluce vybírá geny, které v mládí podpoří reprodukci jedince, a ignoruje jakékoli jejich negativní dopady v pozdějších dobách života, protože geny už byly předány další generaci.

Testování na červech

Všechno zatím této myšlence odpovídalo, jen postrádala reálné důkazy, že k tomu v přírodě dochází. Vědci se proto rozhodli otestovat funkci konkrétních genů u červů. K jejich překvapení mělo mnoho identifikovaných genů společnou jednu funkci – regulační mechanismus zvaný autofagie. Během něj buňka odstraňuje nepotřebné nebo narušené části sama sebe tak, aby nedošlo k jejímu celkovému poškození. Autofagie funguje velmi dobře právě v mladých organismech, ale s přibývajícím věkem často způsobuje spíše problémy.

Přepnutí nebo vypnutí konkrétních genů by tedy mohlo prodloužit život i celkové zdraví člověka. Deaktivace autofagie v neuronech červů způsobila, že se jejich životní doba natáhla o 50 %. Mechanismus ještě potřebuje podrobnější analýzy a delší sledování. Pokud by ale bylo možné něco z tohoto aplikovat na člověka, není prodloužení života jedinou možností využití. Mechanismus by mohl pomoci v boji s degenerativními nemocemi typu Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

Zdroj: NewAtlas

Diskuze Vstoupit do diskuze
75 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Únava, dušnost a kašel: Jak poznat rozvíjející se astma a co ho spouští
Události247.cz
Události247.cz
Vládě dochází čas: Do deseti let nebudou peníze na důchody. Brzy musí přijít změna, lidem se určitě líbit nebude
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Nejstarší revolver na světě je starý přes 400 let: byl trochu „zaostalý“, ale přesto velmi efektivní. Vlastnil ho důstojník za 30leté války
adbz.cz
adbz.cz
Čisté plechy bez zdlouhavého drhnutí: Stačí je posypat práškem do pečiva a postříkat citronovou šťávou