Šokující zjištění vědců: Naši předci se pářili s neandrtálci jinak, než se myslelo
Genetici objevili nové důkazy o vztazích mezi lidmi a neandrtálci. Překvapivé výsledky změnily dosavadní pohled na jejich soužití.
Vědci znovu otevírají jednu z nejzajímavějších kapitol lidské historie – vztahy mezi moderními lidmi a neandrtálci. Nová genetická analýza totiž přinesla překvapivé zjištění, které mění dosavadní představy o tom, jak se tyto dva druhy setkávaly. Ukázalo se, že ke kontaktům docházelo pravděpodobně více mezi lidskými ženami a neandrtálskými muži. A docházelo k tomu častěji, než se dříve předpokládalo.
Lidské ženy měly rády mužské neandrtálce
Odborníci už dlouho vědí, že k mísení docházelo. Důkazem je neandrtálská DNA, kterou dnes nese většina lidí mimo subsaharskou Afriku. Tato genetická stopa není jen zajímavostí, ale má i praktický dopad: některé geny nám pomáhají v boji s nemocemi, jiné nás naopak činí zranitelnějšími. Nová analýza nicméně ukázala, tato DNA není v našem genomu rozložena rovnoměrně.
Klíčovou roli přitom sehrál chromozom X, tedy jeden z pohlavních chromozomů. Právě na něm vědci dlouhodobě pozorovali nezvykle nízký podíl neandrtálské DNA. Nyní však přišli s překvapivým vysvětlením. „Kdykoli se neandrtálci a moderní lidé pářili, byla preference pro mužské neandrtálce a ženy moderních lidí, na rozdíl od opačného postupu,“ uvedl autor výzkumu Alexander Platt.
Definitivní odpověď však vědci nemají
Během studie se vědci zaměřili na genetická data stará až 250 tisíc let a porovnávali lidskou i neandrtálskou DNA. Tyto výsledky ukázaly zajímavý „zrcadlový efekt“ – zatímco v lidském chromozomu X je neandrtálské DNA méně, v tom neandrtálském se naopak objevuje více lidské DNA. Tento jev podle odborníků nejlépe vysvětluje právě směr párování mezi oběma druhy.
Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených. „Nevím, jestli někdy dostaneme definitivní odpověď na to, jak se to stalo, protože nemůžeme cestovat zpět v čase,“ přiznal expert Xinjun Zhang. Někteří vědci připouští i jiné scénáře, například že potomci některých kombinací nepřežívali. Nejpravděpodobnější vysvětlení je ale podle autorů studie překvapivě jednoduché – nešlo jen o biologii, ale také chování a vztahy mezi tehdejšími skupinami.