Génius Albert Einstein: Mozek mu rozřezali na 240 kousků, chtěli přitom zjistit, proč byl tak chytrý

Albert Einstein zemřel v roce 1955. Patolog, který vedl jeho pitvu, vyjmul z jeho těla mozek, který následně nechal rozřezat na 240 kousků. Jednotlivé kusy Einsteinova mozku následně rozeslal předním vědcům své doby, aby mu pomohli přijít na to, jak mohl být Einstein tak chytrý. Většina částí se postupně vrátila na místo pitvy, některé z nich však dodnes chybí.

Albert Einstein umírá

Albert Einstein umírá 18. dubna 1955 ve věku 76 let na univerzitní klinice v Princetonu v New Jersey. Příčinou smrti byla výduť břišní aorty (Abdominal Aneurysm). Fyzikovo tělo bylo na jeho přání zpopelněno. Ještě před tím však byl vyjmut jeho mozek, aby mohli tehdejší vědci odhalit příčinu jeho génia. Na pitvu dohlížel patolog Thomas Stoltz Harvey, který měl velký zájem na odhalení záhady Einsteinova mozku.

Mozek byl později rozřezán na 240 malých částí. Harvey některé z nich zaslal dalším vědcům, většinu si však nechal u sebe. Postupem času se většina z rozeslaných částí mozku vrátila zpátky na univerzitní kliniku v Princetonu. Spousta z nich však stále schází. Dnes nikdo netuší, kde by se mohly nacházet.

iZdroj fotografie: Department of Radiology, Uppsala University Hospital. Uploaded by Mikael Häggström. / Creative Commons / CC BY-SA

Zkoumání géniova mozku

Harvey mozek rozdělil na 12 dílů, které obsahovaly 200 ultra tenkých řezů. Jednotlivé řezy nebyly silnější než lidský vlas. Přitom si k takovému zacházení ani nevyžádal povolení od pozůstalých Alberta Einsteina. Harvey některé z řezů osobně odvezl svým vědeckým kolegům napříč Amerikou a Kanadou, kteří mu měli pomoct v pátrání po Einsteinově genialitě. Zbytek Einsteinova mozku skladoval ve speciálních nádobách u sebe doma. Na univerzitní kliniku v Princetonu se tak Albert Einstein vrátil až v roce 1998, celých 43 let po své smrti a pitvě, jak uvádí web LiveScience.com.

Krutý osud geniální manželky Einsteina: Měla stejnou mysl, bez ní by se tak daleko nikdy nedostal

V mozku byly nalezeny různé anomálie

Harvyho fascinace Einsteinovým mozkem však přinesla potřebné výsledky. Spolu s ostatními vědci odhalil několik vývojových anomálií, které by mohly naznačovat, proč byl Albert Einstein geniální. V roce 1985 vyšla první studie, která jednotlivé nálezy popisovala. V ní je Einsteinův mozek porovnáván s několika mozky obyčejných lidí. Einsteinův mozek se odlišoval například extra drážkou v čelním laloku, který je spojovaný s funkcí pracovní paměti a plánováním. V některých částech mozku zase byla zjištěna zvýšená koncentrace neuronů, která mohla napomáhat k rychlejšímu zpracování informací.