Jiné generaci máme tendenci přikládat odlišné, často negativní vlastnosti. Je to docela znepokojivé, protože to přispívá k tvorbě různých rozporů, místo ke spojování.
Před tímto trendem varuje ve své studii Britt Slagsvold, badatelka Welfare Research Institute v OsloMet. Nejspíš jste už někdy slyšeli rodiče malých dětí, kteří si stěžovali, že prarodiče se raději vypraví do Španělska na golf, než aby pomohli s vlastními vnoučaty. Nebo tvrdí, že dnešní zdraví senioři se starají mnohem více o sebe a vlastní pohodlí než o to, kdo je jednou nahradí a nastoupí na jejich místo.
Generační generalizace
Tohle je jen několik zobecnění, která se zvláště vztahují na generaci narozenou mezi lety 1945–1955. Opakuje se přitom prohlášení, že jsou sobečtí, orientovaní na vlastní požitky a vyžadují stále pozornost. Je tomu ale skutečně tak? Slagsvold a její kolegové se setkali i s dalšími prohlášeními o této generaci. Rozhodli se tedy otestovat, jak tyto náhledy odpovídají reálnému chování.
Použitím dat z velmi rozsáhlé norské studie NorLAJ porovnali údaje o několika generacích, jejich hodnotách i očekáváních. Výsledky ukázaly, že mezi zmíněnou starší generací a tou současnou existují jasně patrné rozdíly. Generace okolo ročníku narození 1950 je více orientovaná na vlastní požitky než jejich rodiče. Jenže když dojde na srovnání této a současné generace, neexistuje podpora pro žádný z podobných předsudků.
Mladí versus staří
Co se týče egocentrického přístupu, tak se obě generace liší jen málo. Obrázek, který Slagsvold získala, ukazuje spíše na to, že mladší generace na tom bude podobně jako současní lidé nad 65 let. Senioři podobné povahy, které teď vídáme, tedy vyrostou z i aktuálně mladé generace. Nabízí se proto otázka určitého vlivu prostředí – jsou dnešní mladí vlastně obětí problémů starší generace?
Vysvětlit něco pomocí generalizace je módní ve veřejné debatě, obvykle jde však o silné zjednodušení a zkreslení. Což může být varování pro politiky i kohokoli dalšího, protože jde o velmi lákavou past. Vznikají tak totiž protimluvy založené na mýtech a dojmech, které nemají v realitě jakoukoli oporu. Nakonec je z toho generační rozpor, či dokonce konflikt v tématu, kde by mělo naopak – v zájmu všech – docházet spíše ke shodě.
Mladá generace a klima
Klimatická debata je tu dobrým příkladem. Existuje hodně náznaků, že mladí lidé přemýšlí o budoucnosti, zatímco staří už myslí jen na sebe. Ovšem mladá generace je obětí ekologických problémů, které vytvořila právě ta starší. Ani to ale není nevyhnutelně pravda. Když se však takové generační zobecnění udrží, může vytvořit výrazný tlak a konflikty mezi oběma generacemi. A to v době, kdy je soudržnost opravdu žádoucí.
Slagsvold proto nabádá k opatrnosti u těchto dojmů a zobecnění, protože mohou mít neblahé důsledky. Je to něco, co je potřeba neustále podrobovat revizi a zjišťovat, zda pro dojmy máme také nějaké reálné podklady. To je podle ní naprosto klíčové. Ostatně to se netýká jen tohoto tématu. Přílišné spoléhání na vlastní dojmy bez skutečných informací a dat je obecným problémem v mnoha diskusích s mnohem větším dopadem.
Jak vnímáte současnou mladou generaci a její možnou budoucnost?