Utopení dítěte je hrozný způsob smrti, který během letní doby opět nabírá na aktuálnosti. Ačkoli se považujeme za národ plavců, skutečnost je někde docela jinde.
Být skutečně plavcem totiž neznamená, že se člověk jen udrží na hladině vlastními silami. Plavec má uplavat cca 200 metrů, aniž by se výrazně unavil. Utonutí je pak podle CDC druhou nejčastější příčinou nezaviněné smrti dítěte do 4 let věku. „Je tomu tak hlavně proto, že většina utonulých dětí pod 6 let neměla ve vodě vůbec co dělat,“ podotýká Dr. Sarah Denny, mluvčí Americké pediatrické akademie a bývalá záchranářka.
Spousta zvědavosti, žádná kontrola
„Víme, že v tomhle věku jsou pohyblivé, rychlé a také zvědavé. Jenže jim chybí jakýkoli smysl pro reálné nebezpečí,“ upřesňuje. A jak se rozjíždí letní sezóna s koupáním v bazénech, jezerech a mořích, stejně tak se zvyšuje počet utopených dětí. V Americe se dvě třetiny utopení odehrají mezi květnem a srpnem. Pro ochranu svých potomků zapomeňte na svoje představy o tom, jak dobře by dítě mělo plavat a jakým způsobem bude někdo volat o pomoc.
Největší omyl ohledně topení
Dítě nebude křičet ani mávat rukama, nejspíš se utopí naprosto potichu. Máte normálně hovorné dítě, které se směje, volá na vás a piští? Zpozorněte okamžitě, jakmile ho neslyšíte. Utopí se totiž často ve chvíli, kdy je dospělý poblíž a není si vědom nebezpečí. Běžná popkulturní podoba utopení zdaleka neodpovídá reálnému procesu, bohužel je zakořeněná. To potvrdila i anketa z roku 2016 provedená institucí Safe Kids Worldwide.
„Lidé ve vodě budou málokdy křičet o pomoc, protože mají co dělat s tím, aby se udrželi na hladině,“ říká B. Chris Brewster, bývalý velitel pobřežní hlídky ze San Diega. Proto je tak důležité mít dítě stále v dohledu a být v dosahu na jednu ruku. Znaky topení, resp. potíží ve vodě, mohou být kromě nezvyklého pohybu nahoru a dolů a panického výrazu také nepřítomný pohled, zavřené oči, ústa pod hladinou vody a vlasy přes oči. Stejně tak dítě, které se ve vodě nehýbe, nebo vypadá, že leze na neviditelný žebřík.
Jakmile zmizí
Obrovským varováním je náhlé zmizení dítěte. Pokud se kdekoli ve vaší blízkosti nachází vodní plocha a vaše dítě se ztratilo, neprodleně ji prohledejte. I když jste u bazénu, nepředpokládejte, že uvidíte všechny pod hladinou.
Dozor a zábrany
Kdykoli jste u vody ve více lidech, pověřte někoho stálým dozorem. „Když se dívají všichni, nedívá se reálně nikdo,“ podotýká Denny. „Vidíme to stále. Dospělí jsou všude kolem, dítě se utopí a není to ničí vina. Všichni totiž usoudí, že se dívá někdo jiný.“ Stanovený dozorce by neměl pít ani být nijak vyrušován, za 15 minut ať ho někdo vystřídá, rychle se unaví.
Zabraňte také dětem v tom dostat se na riziková místa. Vodu jasně ohraničte a oddělte od zbytku zahrady a domu. Nemá se tam dostat žádné dítě, které plavat neumí.
Lekce plavání a reálná dovednost
Nepředpokládejte, že pokud dítě chodilo na plavání, nemůže se utopit. Ano, výcvikem se toto riziko snižuje, ale není zcela odstraněno. Asi 60 % rodičů ovšem v anketě Safe Kids Worldwide sdělilo, že se o dítě nebojí, pokud chodilo na plavání. „Plavání v bazénu ovšem neznamená stejnou dovednost pro moře nebo jezero. Během pandemie covidu-19 navíc hodně dětí vyšlo ze cviku,“ podotýká Denny. Děti si často myslí, že plavou lépe, než skutečně umí.
Rozdílem mezi životem a smrtí je také dovednost první pomoci. Zvláště tehdy, pokud jste jediná osoba v okolí topícího se dítěte. Pozor, teoretická znalost srdeční masáže není to samé, jako schopnost ji skutečně použít. Jde ovšem o postup, který už mnoha tragédiím zabránil.
Za jak dobrého plavce se považujete?