Vědci nedávno zjistili, že někteří lidé po smrti okamžitě neztratí vědomí. Údajně, pokud se srdce zastaví, mysl stále pracuje a na pohled to vypadá velice znepokojivě.
Díky rozvoji lékařské vědy a dostupnosti moderní techniky se v posledních desetiletích znásobil počet lidí, které lékaři dokázali přivést zpět ze světa mrtvých. Z výpovědí samotných pacientů, vědci usoudili, že je možné opravdu všechno. A tím „všechno“, mají na mysli vyvrátit samotnou smrt. Ve výzkumu Paměťové procesy u pacientů se zástavou srdce lékaři zkoumali 2060 bývalých umírajících lidí, kteří zažili zástavu srdce, aby svůj nápad dokázali
Výzkumy na umírajících lidech
. Výsledky ukazují, že jeden z dotazovaných mužů si přesně pamatoval, jak mu lékaři prováděli KPR. Pacient podle zprávy přesně popsal, co se mu stalo, a také uvedl jeho pohled z rohu místnosti, kde údajně v tuto chvíli byl. Popsal dopodrobna veškeré dějící se události. Přesto tam ale fyzicky nebyl, alespoň tedy ne v tu chvíli.
Pacient si pamatuje události ze svého nevědomí
Muž, který autenticky vypráví o okolnostech své resuscitace, si podle lékařů pravděpodobně pamatuje tříminutový časový interval celého procesu. Tuto domněnku podporuje i fakt, že si muž taktéž jasně pamatoval rozhovor se sestrou, která mu přispěchala na pomoc, a pak najednou jejich komunikace přestala. Po rozhovoru zbyla jen tma a následné vzkříšení v rohu místnosti.
Různé případy a různé příběhy
Z 2060 případů zahrnutých do výzkumu, 330 z nich přežilo zástavu srdce. Ačkoli si mnozí nemohli vzpomenout, co se jim vlastně stalo, někteří si jasně pamatovali utrpení, kterým prošli během resuscitace. Devět z nich mělo „zážitek blízko smrti“ a dva hlásili vizuální vjem poté, co se jim zastavilo srdce.
Jaký měl výzkum vlastně účel?
Primárním účelem bylo prozkoumat výskyt uvědomění a rozsah mentálních zážitků prožívaných během resuscitace. Sekundárním cílem bylo zjišťovat, zda existuje nová metodika, kterou lze přesně otestovat zrakové a sluchové vnímání. A to samozřejmé prožívané při zástavách srdce a také rozsah, v jakém je pacient při vědomí.
Výzkumy budou pokračovat
To vše se může stát, protože bezprostředně po zástavě srdce nedochází k nenávratnému poškození mozkových buněk v důsledku nedostatku kyslíku. To znamená, že fyziologické ani kognitivní procesy nekončí smrtí. Výzkumy tyto procesy naopak ještě pojí k pozdějšímu posttraumatickému stresovému syndromu (PTSD). Jedná se o úzkostnou poruchu, která se může rozvinout po psychicky traumatické události. Další výzkumy by měly časem ukázat více a tento fenomén možno získá úplně nový rozměr.