Pomoc s domácími pracemi u dětí zlepšuje mozkové funkce, potvrdil výzkum

Tento výzkum vedla doktorandka Deanna Tepper a byl publikován v Australian Occupational Therapy. Bylo při něm zjištěno, že pravidelné domácí práce souvisejí s rozvojem a zlepšením výkonných funkci. Jde hlavně o plánování, sebekontrolu, přepínání mezi jednotlivými úkoly a zapamatování si konkrétních instrukcí. Výsledky studie naznačují, že domácí práce jako vaření nebo zahradničení mohou být zvláště pro děti v mnoha ohledech velmi prospěšné.

Práce podle věku a schopností dítěte

„Rodiče mohou volit práce vhodné pro konkrétní věk a schopnosti dítěte, aby se skrze ně naučilo cenné dovednosti,“ vysvětluje Tepper. „Děti, které vaří jídlo pro rodinu nebo odplevelí zahradu, a to pravidelně, budou úspěšné i v dalších oblastech života. Jde hlavně o dovednost řešit obecné problémy a školní úlohy.“ Výzkum zahrnoval rodiče a pěstouny 207 dětí ve věku 5–13 let. V polovině roku 2020 měli pak rodiče vyplnit ještě dotazník.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V něm měli například uvést, kolik toho děti udělaly za den a jak si v konkrétních případech vedly. Badatelé zjistili, že zapojení se do těchto úkolů, jako uvařit si sám jídlo nebo domácí práce, výrazně ovlivňuje pracovní paměť a také inhibici. Tedy schopnost zamyslet se nad prací před jejím vykonáním. To vše po zvážení vlivu věku, pohlaví nebo přítomnosti tělesných či dalších postižení a zdravotních problémů.

Důsledky chybného vývoje této oblasti

I předchozí výzkumy ukázaly, že zapojení dětí v úkolech odpovídajících jejich věku může posílit pocit autonomie a je spojeno se zlepšením společenských dovedností. Toto je ale první případ, kdy byly zkoumány souvislosti pravidelné aktivity a kognitivního vývoje dítěte s výkonnými funkcemi. Tedy krátkodobou pamětí, dovedností automaticky reagovat či ignorovat nepotřebné informace a soustředit se přímo na úkol, který má prioritu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A také přepínání, tedy dovednost přesouvat plynule své soustředění mezi jednotlivými úkoly. „Ty dovednosti se typicky vyvíjejí už od útlého dětství a pokračují do pozdní puberty či rané dospělosti,“ doplňuje Tepper. „Poškození nebo opoždění vývoje právě v těchto ohledech může vést k velmi vážným potížím se sebekontrolou, neschopností plánovat či řešit běžné problémy i v dospělosti. Podepisuje se to také na výkonu při čtení nebo běžné matematice.“

Benefity na všech frontách

„Nedostatky se přirozeně projeví také v akademickém prostředí, respektive jakémkoli vyšším vzdělávání.“ Brzký vývoj výkonných funkcí je taky spojován se zapojením do terciárního vzdělávání a lepšího fyzického zdraví. Krom toho dosahují lidé v dospělosti i lepší finanční situace. „Bádání ukazuje, že je zřejmě možné vylepšovat výkonné funkce mozku vytvářením individuálních učebních aktivit i rutin,“ podotýká Tepper. Jak by to konkrétně vypadalo?

„Pracujeme s hypotézou, že děti, které se více podílí na domácích pracích, budou mít lepší inhibici a krátkodobou paměť. Naše nálezy naznačují, že většina těchto pravidelných úkolů vyžaduje po člověku sebekontrolu, udržení pozornosti po delší čas, plánování, přepínání mezi jednotlivými úkoly. Podporují tedy vývoj a posilování výkonných funkcí.“ V zásadě jde o poměrně bezpečný cvičný prostor pro všechno, co může dítě čekat v budoucnu.