Sázení stromů je hezká symbolická aktivita. Ekosystému pomáhá a množství skleníkových plynů v atmosféře také snižuje, ale spíše symbolicky. A jaké máme další možnosti, jak minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na zemské klima?
Skleníkové plyny se ve velkém v atmosféře hromadily už od počátku průmyslové revoluce a bojujeme s nimi teprve posledních pár let, což je pochopitelně znát.
Stromy jako lapače skleníkových plynů
Podle vědeckých studií dokáže vysazení jedné miliardy nových zdravých stromů z ovzduší stáhnout zhruba 205 miliard tun oxidu uhličitého, tedy zhruba dvě třetiny celkového množství, které lidstvo do atmosféry vypustilo od začátku industrializace. Má to však jeden zásadní háček. Spolu s výsadbou nových stromů by ekosystém naší planety neměl přicházet o ty stávající, a to se právě teď děje.
Stromy jsou masově káceny například v Amazonii, které se přezdívá zelené plíce planety. Afrika pro změnu trpí rozšiřováním pouští a nedostatkem kvalitní orné půdy, kterou místní řeší likvidací stromů a další vegetace. A ani v dalších oblastech se nedá mluvit o tom, že by stromů a lesů ve velkém přibývalo.
Individuální uhlíková stopa
Spíše než nějaká globální řešení, která jsou nyní spíše v nedohlednu, se tak každý z nás může pokusit snížit svou vlastní uhlíkovou stopu. Díky tomu přestaneme přispívat k zhoršování stavu ovzduší a případný boj s klimatickými změnami bude snazší. Když každý z nás pomůže drobnou změnou životního stylu, situace se sice nezačne dramaticky zlepšovat, ale nebude se ani zhoršovat.
- Cestujte rozumně, hromadná doprava nebo kolo jsou úspornější než jízdy autem. O létání ani nemluvě.
- Kupujte kvalitní věci, které vám dlouho vydrží. Sezónní móda a zboží na jedno použití klima zatěžuje.
- Vynechte maso, alespoň někdy. Živočišná výroba je mnohem méně ekologická než rostlinná.
- Třiďte odpad a nepoužívejte jednorázové obaly.