Mladá dívka se potýkala již delší dobu s větší únavou a usínala i v práci. Jednoho dne ovšem usnula a spala dlouhých 9 let.
V Anglii v 19. století usnula tehdy 11letá Ellen Sadler. A probudila se až po devíti letech. Podivná fáma se mezi anglickým obyvatelstvem rozšířila konkrétně roku 1871. Podle zkazek se v malé vesnici Turville dvě hodiny cesty od Londýna nalézala skutečná spící kráska. Po 9 let tu tvrdě snila malá Ellen Sadlerová. Fyziologicky přitom normálně fungovala, dýchala, vylučovala a trochu se hýbala. Po celou dobu ale nenabyla vědomí.
Práce ve městě a náhlé komplikace
Bylo jedno, jak moc se její rodiče snažili, nebyli schopni ji žádným způsobem probudit. Vydávali se sem mnozí zvědavci, kteří skutečně na spící dívku narazili. A sousedi potvrdili, že je v takovém stavu už hodně dlouho. U vstupu do domu se tvořila dlouhá fronta a rodiče dostávali od všetečných lidí peníze – jejich dcera byla místní celebritou, či spíš kuriozitou. Na turistech vydělávala celá vesnice, lidé kupovali suvenýry, někteří nabízeli velké částky za pramínek vlasů nebo dívčino oblečení.
Rodina byla chudá, měli 12 dětí a Ellen chodila sama do nedělní školy. Šlo o tiché a neproblematické dítě téměř bez kamarádů. V 11 letech se v Marlow stala chůvou dvou dětí a v té době se začala rychleji unavovat. Byla více ospalá, trápily ji bolesti hlavy a chovala se roztržitě. Tento stav se zhoršoval a byla propouštěna, když usnula i během práce. Doma oznámila své potíže rodičům a navštívila místního lékaře Haymana.
Nemocnice a náhlý spánek
Ten našel absces vzadu na hlavě a usoudil, že dívka má potíže s páteří, celkově ale příznaky nepoznával. Následně strávila 18 týdnů v nemocnici, její stav spěl ale jen k horšímu včetně epileptických záchvatů. Den po návratu domů se po dalším třesu převrátila na bok a usnula bez možnosti probuzení. Její stav lákal logicky i skeptiky, kteří s sebou nosili jehly a špendlíky a zkoušeli reakci jejího těla. Další chtěli situaci vyšetřit a přistihnout rodiče při podvodu.
Vyslýchali také matku a zjistili, že Ellen pije, jí a vylučuje, pečují o ni rodiče a sourozenci. „Její dech byl rovnoměrný a přirozený, kůže měkká a tělo teplé. Jako u zdravého člověk, puls rychlejší. Chodidla a nohy skoro ledové, oči a tváře propadlé,“ napsal místní novinář. Po 15 měsících spánku sevřela Ellen čelisti takovou silou, že je nebylo možné otevřít. Zbývalo tedy krmit tekutinami mezerou po jednom ze zubů.
Vyšetřování křížem krážem
Rodiče dovolili přítomnost lékařů a různá vyšetření, byli však proti hospitalizaci. I doktoři se snažili odhalit podvod, ničeho se však nedopátrali. Příběh vyvolal nedůvěru i u obyvatel a sousedé dokonce tvrdili, že dívku viděli v noci sedět u okna. Rodina byla obviněna z podvodu a nečestných příjmů a případ se dostal až na ministerstvo. Zákon byl ale na jejich straně, protože o finance nikdy nežádali, veškeré peníze dostali z dobrovolných darů.
V květnu 1880 matka Ellen zemřela, o 5 měsíců později dívka procitla, což opět vyvolalo skeptické diskuse. Bylo jí teď 21 let, z mezičasu si nic nepamatovala a vývojově ustala na úrovni 11letého dítěte. Lékařská vyšetření také ukázala růstovou retardaci. Po několika letech se ovšem dívce podařilo se zcela zotavit. Roku 1886 se pak provdala za faráře a měli spolu 6 dětí. Jestli některé z nich podobně usnulo, není známo.
Jaký podobný případ trvalého stavu vás napadá?