Co kdyby bylo možné vyrábět elektřinu vlastním tělem? Při zapojení celé planety by mohlo jít o zajímavý zdroj energie

Je možné, aby se naše vlastní tělo stalo elektrárnou? Mohli by lidé nahradit tradiční zdroje elektřiny? A jak by to mohlo pomoci zachránit naši planetu? Pravda je taková, že naše tělo generuje elektřinu neustále, což má co dělat s našimi atomy. Když skrze naši nervovou soustavu posíláme signály, jako třeba příkaz mozku, aby klikl na odkaz, jde jen o elektrický impuls jdoucí z bodu A do bodu B. Bez této vnitřní elektřiny bychom nedokázali nic.

Elektřinu vytváříme neustále

Ale mohli bychom takto elektřinu generovat? Bohužel, impulsy proudící z rukou patří stále do komiksů, aspoň tedy prozatím. Můžete ale vyrábět elektřinu jinak a není ani třeba měnit dnešní návyky. Důvodem je to, že lidské tělo už zdrojem elektřiny je. Existují například moduly, které mění v elektřinu pohyb, který lidé konají během chůze nebo tance. Stejně tak mohou být použity ve vysoce frekventovaných oblastech, jako jsou třeba letiště.

iZdroj fotografie: Pxhere

Fungují na principu stisknutí a uvolnění dlaždice, což pohybuje malým generátorem, který tak vytváří elektřinu. Každý došlap tak generuje asi 20 joulů. Nebo můžete spojit tvorbu energie s potem a naskočit na speciální kolo. V New Yorku existuje posilovna, která si takhle vytváří vlastní proud. Během cvičebních směn dovede vyrobit až 160 watthodin elektřiny, někdy i více. Watty a jouly jsou zajímavá slova, ale co to vlastně znamená?

Nutnost zapojení celé planety

Bohužel i s těmito ekokoly a šlapáním jako o život budeme mít štěstí, pokud budeme schopni na několik hodin rozsvítit jednu žárovku. Je to dáno tím, že klasická žárovka spotřebuje na 1 hodinu asi 100 wattů. S takovým poměrem výkonu a spotřeby je jasné, že tohle není cesta, jak nahradit tradiční výrobu elektřiny. Co bychom tedy potřebovali? Stačilo by na napájení světa to, kdyby elektřinu vyrábělo celé lidstvo?

iZdroj fotografie: Pxhere

Museli bychom použít každou silnici a každý chodník každého města na Zemi. Města jako Tokio, kde každý den projdou miliony lidí, by dokázala napájet celé budovy. Jenže samotná chůze asi stačit nebude. Potřebovali bychom miliony lidí, kteří budou takto produkovat elektřinu na plný úvazek. I kdyby byli v potřebné kondici a dokázali cvičit nebo tančit 8 hodin denně po celý týden, vybralo by si to nevyhnutelně daň na jejich zdravotním stavu.

Využití odpadových materiálů

Když nestačí tohle všechno, mohli bychom dokonce použít naše odpady. Ano, i lidská stolice může vytvářet elektřinu. Probíhá dokonce vývoj toalet, které promění v energii naši biologickou potřebu. Klíč je v kompostování odpadu a jeho oxidaci. To uvolňuje elektrony, které prochází okruhem a pak vytváří energii. Tento postup by v masivním měřítku výrazně pomohl životnímu prostředí, šlo by omezit tradiční výrobu skrze fosilní paliva.

Tvorba elektřiny skrze běhání a tančení by byla dobrou cestou k zelenější planetě. Kritickým problémem všech těchto konceptů ovšem zůstává naše neschopnost jejího efektivního skladování. Ať už totiž elektřinu vyrobíme jakkoli, musíme ji prakticky ihned spotřebovat. A i rozvodné sítě jí musí udržovat rovnovážné množství – ani málo, ani moc. S použitelnou možností skladování by ovšem všechny zmíněné postupy získaly zcela novou váhu.

Z jakých dalších pohybových aktivit by se dala elektřina těžit?

Zdroj: TheScientist