Smrtící železná hruška možná nenaháněla strach svým vzhledem. Její mučicí schopnosti se však ukázaly být daleko drastičtější.
Ve středověku a následujících dobách byli viníci a obvinění ze zločinů vystaveni mučení. Nástroje, které kati používali, byly velmi rozmanité. Mezi sofistikovanými příklady nástrojů k mučení stojí za zmínku „hruška utrpení“. Tento na první pohled neškodný předmět přinášel těm, na které byl použit, neskutečná muka.
Nástroj a jeho použití
Hruška se používala téměř výhradně k potrestání žen, které podstoupily potrat. Týkala se však i homosexuálů, rouhačů, lhářů apod. Dostaly ji i ženy, které byly obviněny z čarodějnictví. Existovaly čtyři typy tohoto zařízení. Jeden byl vložen do pochvy, další do mužského řitního otvoru, třetí do úst a čtvrtý mrzačil v nosních dírkách. Princip činnosti hrušky závisel na vložení mučicího nástroje na správné místo. Poté začal kat otáčet šroubem zařízení, jehož čtyři části se otevřely jako okvětní plátky a roztrhaly maso oběti.
Po procesu mučení toužili po smrti
Mučení lidé nezemřeli přímo na následky samotné hrušky. Po tomto ohavném nástroji totiž zpravidla následovaly další druhy mučení. Železná hruška se myla jen zřídka. Někdy dokonce i vůbec. Pokud měl mučený člověk „štěstí“ a byl vypuštěn do přírody, zastihla ho smrt na otravu krve. V tomto případě to byla pro týraného člověka nejlepší varianta.
Historie zná mnoho druhů mučení, které nezanechalo stopy na těle, ale zároveň obětem vzalo život nebo jim způsobilo trauma. Jednalo se např. o mučení masem nebo čistě jen udržováním člověka vzhůru. Metod bylo nespočet, ale tato železná hruška patří mezi ty nejdrastičtější. Existují však spekulace, že tento nástroj nemusel být vůbec používán. Vzhledem k chatrným částem hrušky bylo těžko uvěřitelné, že mohla způsobit tak fatální škody na lidském těle.
Jaký způsob mučení vnímáte za nejkrutější?