Energetika zaznamenala obrovský pokrok. Vědcům amerického námořnictva se podařilo přenést 1,6 kW energie na vzdálenost 1 kilometru.
Americké námořnictvo získalo od Pentagonu zakázku na vývoj zařízení, které bude schopné s využitím mikrovln vysílat energii na velké vzdálenosti. V uplynulých týdnech s úspěchem demonstrovalo výsledky projektu SCOPE-M (Safe and Continuous Power Beaming – Microwave) a přeneslo 1,6 kW energie na vzdálenost 1 kilometru. Laboratoř NRL (US Naval Research Laboratory) označuje tuto demonstraci za nejvýznamnější svého druhu za posledních 50 let.
Myšlenka je starší více než století
Přenos elektrické energie se uskutečňuje buď drátově, nebo bezdrátově. První úvahy o bezdrátovém přenosu jsou starší než 100 let a badatelé je považují za budoucnost přenosu energie. Vůbec první přenos elektrické energie na kratší vzdálenost se uskutečnil v roce 1876 jednoduchým vedením jednosměrného proudu nízkého napětí. O šest let později, v roce 1882, se uskutečnil přenos jednosměrného proudu vysokého napětí. První přesun energie na větší vzdálenost (175 km) byl proveden v roce 1891 mezi městy Laufen a Frankfurt nad Mohanem.
Střídavý proud velmi vysokého napětí se začal přenášet až začátkem 20. století. V současnosti je možné drátově přenášet elektrickou energii s napětím až do 1 500 kW. Budoucností energetiky je nicméně bezdrátový přenos elektrické energie, který sestává ze 3 částí – mikrovlnného zdroje, vysílací antény a přijímací antény. Místo klasického vodiče se jako nosič energie používá elektromagnetická vlna. Podle použité frekvence se rozlišují přenosy mikrovlnné (s účinností asi 50 %) a laserové (s účinností asi 2 %).
V roce 2015 přenesli vědci z Japonské kosmické agentury (JAXA) elektrickou energii ve výši 1,8 kW na vzdálenost 55 metrů. Jejich úspěch byl považovaný za důležitý milník. Ten je nicméně v současnosti překonaný, a sice výsledky projektu SCOPE-M, v rámci něhož přenesla laboratoř NRL 1,6 kW energie na vzdálenost 1 kilometru. Úspěch, který tento přenos znamená, oživuje myšlenku fyzika Gerarda K. O’Neila na vybudování vesmírné stanice se slunečními kolektory, které by vysílaly energii zpět na Zemi.
Extrémně úspěšný projekt
Projekt SCOPE-M byl spuštěn s jistými pochybami ohledně účinnosti bezdrátového přenosu pomocí mikrovln. Ty však byly rychle rozptýleny a vědci začali technologii prozkoumávat s ohledem na její praktickou využitelnost. SCOPE-M byl spuštěn na 2 místech, a sice na výzkumném poli americké armády v Blossom Pointu (Maryland, USA) a na vysílači HUSIR na Massachusettském technologickém institutu. Zvolená frekvence je schopná vysílat i za silného deště a odpovídá bezpečnosti dle mezinárodních norem.
Při prvních testech v Blossom Pointu pracoval paprsek s účinností 60 %. Během druhého testu v MIT nedosáhl stejné účinnosti, avšak měl vyšší průměrnou úroveň výkonu, proto dodal více energie. Podle vědců, kteří na projektu pracovali, je princip SCOPE-M způsobilý pro použití na Zemi i ve vesmíru. Spojené státy, respektive Ministerstvo obrany Spojených států amerických, si od úspěchu projektu slibuje zajištění dodávek paliva pro vojáky nasazené v boji.
V které oblasti byste uvítali technologický pokrok?