Pokud lhář skrývá pravdu, je vhodné mu zadat nějaký důležitý úkol. Rázem zapomene na důvod, proč lže, a pravda zčistajasna vyplave na povrch.
Jeden z nejlepších způsobů, jak někoho přistihnout při lži, je zkusit odvrátit jeho pozornost. Osoba, která s vámi zrovna diskutuje, zapomene na účel lhaní. Zdá se, že úsilí potřebné k vytvoření lži a zároveň k plnění dalšího úkolu je příliš velké, takže faleš tak dobře neobstojí. Nový výzkum zveřejněný v magazínu International Journal of Psychology & Behavior Analysis uvádí, že druhý úkol musí dotyčná osoba samozřejmě považovat za důležitý. V opačném případě bude svou energii vkládat do udržení lži.
Multitasking zpomaluje lháře
Vědci stojící za novou studií naznačují, že strukturované rozhovory, jež v sobě kombinují více úkolů, v konečné fázi odhalí lži. Zdůrazňují však, že se nejedná o spolehlivý systém. Je toho potřeba daleko více. Teprve poté se dá plně pochopit, jak multitasking brzdí lháře. Aldert Vrij z Univerzity v Portsmouth ve Spojeném království zmiňuje, že pravda a lži mohou být stejně věrohodné. Pokud lhář nemá tolik příležitosti nad tematikou přemýšlet, pravda často vyplave na povrch.
Ve vědeckém experimentu zněly lži méně věrohodně než pravdy. Obzvlášť když dotazovaní museli zároveň řešit sekundární úkol a bylo jim řečeno, že jeho splnění je důležité. Konkrétně 164 dobrovolníků poskytlo své názory na společenská témata ve zprávách. Dále se rozdělili do dvou skupin pro následné rozhovory. Byli instruováni, aby o svých názorech řekli pravdu, nebo aby lhali.
Další rozdělení skupin
Každá skupina byla dále rozdělena do tří podskupin. První podskupina musela během rozhovoru splnit druhý úkol, o němž bylo řečeno, že je důležitý. Druhá podskupina měla taktéž úkol, ale bez informací o jeho důležitosti. Třetí podskupina žádný další úkol řešit nemusela. Konečné výsledky odpovídaly tomu, co výzkumníci očekávali. Rozdíly mezi skupinami nebyly velké. Lhaní zahrnuje vymýšlení detailů a lhář se snaží nenechat chytit těmito fiktivními detaily. Samozřejmě i samotné balancování mezi pravdou a lží stojí hodně psychických sil.
Pro nejlepší výsledky při odhalování lhářů tým navrhuje zvolit opravdu důležitý sekundární úkol, například práci na simulátoru apod. Do celého procesu samozřejmě vstupuje mnoho proměnných, mezi něž patří i velmi individuální schopnost lhaní – někteří lidé jsou v něm doslova mistři. Přesto je to zajímavý způsob, jak se pokusit ukázat lži i bez detektoru. Vrij zmiňuje, že sekundární úkoly je potřeba zavádět opatrně, aby se dosáhlo kýženého efektu. Žádný lhář se nechce nechat nachytat a při odhalení pravdy nemusí pozitivně zareagovat.
Jak často se vám daří nachytat někoho při lhaní?