Globální oteplování má čím dál více dopad na svět kolem nás. V jakých ohledech však ovlivní změna klimatu vývoj člověka?

Klimatickým změnám planety se postupně přizpůsobují zvířata i rostliny, aby udržely krok v zájmu vlastního přežití. Například veverky a lososi rostou rychleji a množí se v mladším věku. Brzké léto způsobuje dřívější kvetení rostlin a v moři spolu spolupracují nové druhy, aby přežily v teplejší a kyselejší vodě. A změny tohoto typu se nevyhnou samozřejmě ani nám, druhu Homo sapiens, protože klima už má efekt na fungování našich těl, i když nenápadný.

Evoluce fungování našich těl

Teplejší podnebí znamená rozšíření malárie, nilské horečky a dalších chorob, které se ještě nedávno vyskytovaly jen v tropických oblastech. Kvůli proměnám klimatu budou těmto nemocem vystaveni například i lidé v USA, proto bude jejich imunita nucena vytvořit si nové obranné mechanismy. Střet s novým prostředím nejspíše vyústí v tvorbu dalších mutací exotických virů. Dvě krevní choroby existují nadále proto, že disponují imunitou proti malárii.

iZdroj fotografie: Pixabay

Podobně se naše zažívání bude muset adaptovat na nejrůznější druhy nových pokrmů, které budeme mít k dispozici. Kupříkladu schopnost trávení mléka v dospělosti se objevila na Středním východě a na severu Afriky, kde se více ujal chov dobytka. Další generace budou nejspíš tolerantnější na cukr nebo tuk. Tato změna přepíše celou mikroflóru, tedy soubor bakterií a mikroorganismů, které se v našich tělech běžně vyskytují. Například vegetariáni je mají jiné než běžná populace.

Vnější změny jen málo patrné

Vnější změny budou méně viditelné, ale nevyhnutelné, protože vnitřní změny se projeví i navenek. Teplejší planeta bude pravděpodobně znamenat menší rozdíly mezi rasami, či spíše populačními skupinami. Důvod je jednoduchý – větší migrační proudění. V posledních dekádách se lidé přesouvali do velkých měst u pobřeží, ale s táním ledovců odtud bude populace nejspíše opět ustupovat, protože bude ubývat samotné pobřeží.

iZdroj fotografie: Pixabay

To samé vyvolají sucha a pátrání po zdrojích vody, bez které není život možný. Migrace obecně setře geografické hranice, které kdysi přesně rozdělovaly lidské populace. Ostatně tento proces už začal. V roce 2017 žilo 258 milionů lidí v jiné zemi, než kde se narodili – což je od roku 2000 nárůst o 49 %. Do roku 2050 se předpokládá přesun víc jak 100 milionů lidí převážně z Afriky a Latinské Ameriky.

Zdroj: NBC News