Změna stávající definice blízkého kontaktu pro COVID – 19
Podle stávajících zjištění byla doba nutná k nakažení cca 15 minut. To však zřejmě neplatí. Pokud je expozice krátká, i 1 minutu, a je opakovaná, lze se nakazit. Takže nezbývá než původní tvrzení přehodnotit. Zpráva z centra pro kontrolu a prevenci nemocí CDC popisuje případ, kdy se člověk nakazil, i když byl v kontaktu s infikovanou osobou méně, než 1 minutu, ale opakovaně.
Tento případ se stal ve vězení, kde byli převáženi vězni. Všichni podstoupili test, a byli pozitivní. Kontrolou se zjistilo, jaký dozorce jejich převoz doprovázel. I když kontakt s nimi byl krátký, byl opakovaný a k nákaze došlo. Přičemž se nedostal blíže než 1,8m, což není pokládáno za blízký kontakt. Během směny se však 22x setkal s nakaženými osobami, ale vždy na dobu od 10 do 60 sekund. Kumulativně to bylo 17 minut. Přibližně za týden byl i on testován pozitivně na COVID – 19.
Opravdu stačí maska a brýle?
I když měl důstojník nasazené ochranné pomůcky, masku a brýle, tak ne všichni, s kým se setkal, byli vybaveni ochrannými pomůckami. Protože v době, kdy k tomuto případu došlo, byla míra zamoření v regionu nízká, a neprokázalo se, že by dozorce byl v kontaktu s jiným nakaženým, ukazuje to na to, že dosavadní závěry byly mylné. Zjištěná fakta mají důsledky pro trasování nakažených lidí, které definujeme jako blízký kontakt. I když je vzdálenost mezi nakaženými lidmi do 1,8m a je kratší než 15 minut, znamená to, že k nakažení může dojít.
Jak se ochránit před nákazou
Po zveřejnění této zprávy CDC je nová definice blízkého kontaktu, a to následovně. Setkání infikované osoby i ve vzdálenosti 1,8m s kumulativní dobou 15 minut za max. 24hodin. Současně je nutné vzít do úvahy i další faktory. Zda infikovaná osoba mluvila, zpívala, čímž do ovzduší vypouštěla hodně aerosolů, zda je setkání uvnitř či venku, a když uvnitř, zda je místnost větraná. Dalšími faktory jsou nepochybně i imunita člověka, který přišel do kontaktu s nakaženým.
Trocha poznatků z minulosti
Jak je vidět z dosavadních poznatků spojených s COVID – 19, virus nás neustále překvapuje. Epidemie netrvá ani rok, a tak jak se bude doba trvání prodlužovat, budeme mít čím dál víc poznatků. S tím se budou některá získaná fakta měnit, některá se doplní, a jiná z našich pozorování zmizí úplně. Co je však jisté, jen ochrana pomocí roušek, masek a ochranných oděvů nebude stačit. Variant, jak epidemii porazit moc není, nejspíš to však bude soubor opatření a činností, které svým společným výsledkem pomůže epidemii porazit. Všechny epidemie v historii lidstva dříve či později skončily. Je však pravda, že při některých zemřelo i 50% populace. COVID – 19 má smrtnost do 5% nakažených. Pokud by se tedy nakazili všichni lidé na planetě, zemřelo by v poměru s počtem nakažených velmi málo lidí. To se samozřejmě nestane, ale i tak bude nakažených mnoho. A to bude mít za následek i podstatně delší dobu trvání epidemie, než jsme si původně mysleli. A proto do doby, než epidemie odezní, se chovejte zodpovědně.
Dinah Shore měla v 18 měsících skončit na lůžku. Matčiny masáže obešly následky viru, který ničí motorické neurony
Kocour v domově důchodců předpověděl 25 úmrtí. Veterináři vysvětlují, jakou molekulu před smrtí cítí kočičí nos, ale lidský ne
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje
Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku
