Nová studie přichází se zajímavou možností využití klasického léku aspirinu v boji se škodlivým znečištěním ovzduší.
Výzkum byl proveden mezi skoro tisícovkou bílých mužů v oblasti Bostonu, zjistil, že vdechnutí dokonce i malého objemu částic černého uhlíku může způsobit za krátký čas zhoršení kognitivních funkcí člověka. Jenže ve studii se taky ukázalo, že jedinci užívající nesteroidní medikamenty jako byl například klasický Aspirin, dosáhli v testech měřících paměť, koncentraci a následování instrukcí mnohem lepších výsledků
Klasický lék jako ochrana před škodlivými částicemi
Tento překvapivě a skoro mimoděk zjištěný jev může mít souvislost s tím, že Aspirin léčí infekce v mozku, které se díky pravidelnému vystavení právě znečištěnému ovzduší mohou stát chronickými, pokud je úroveň kvality vzduchu dostatečně špatná. Zatím jde ovšem stále jen o hypotézu, protože nejsou přesně známy dopady znečištění ovzduší na náš mozek a vědci potřebuje provést důkladnou klinickou studii zaměřenou na konkrétní problém.
Je také potřeba větší vzorek populace na zjištění, zda léky jako Aspirin mohou opravdu pozměnit tento efekt obecně škodlivého prostředí. Jenže i kdyby se účinek opravdu potvrdil, není celosvětové užívání Aspirinu odpovědí na problém rostoucí úrovně znečištění ovzduší. Ani samotný Aspirin není bez rizik a jeho dlouhodobé užívání, byť v malých dávkách, s sebou nese zvyšující se riziko velkých krevních sraženin.
Užívání dalšího léku není řešením problému
Nálezy týmu rozhodně neznamenají, že by všichni staří lidé měli užívat jakékoli protiinfekční léky, protože tento typ medikace s sebou vždy nese možnosti či jistoty vedlejších účinků, které nelze brát na lehkou váhu. Ovšem odhalení toho, proč má zrovna Aspirin ten efekt, který nejspíš má, může být přece jen velmi užitečné. Autoři doufají, že další výzkumy tohoto podivného jevu pomohou prohloubit porozumění účinku znečištění na náš mozek.
Předchozí studie zjistily, že dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší snižuje výkon mozku a způsobuje problémy podobné Alzheimerově nemoci i podporuje riziko demence. Je jasné, že se tady děje něco poměrně klíčového, ale je potřeba další výzkum s pestrou skupinou lidí, včetně žen a jiných věkových skupin, abychom zjistili, jak vypadají vzájemné vztahy, které můžeme použít k další ochraně veřejnosti před škodlivým prostředím.