Teplota na naší planetě se postupně vymyká kontrole. Klimatická spirála má problematiku přiblížit i obyčejným lidem

Animaci, která vychází z dat NASA GISS o globálních teplotách, vyvinul klimatický badatel Ed Hawkins z University of Reading ve Spojeném království. Jak sám uvádí, je jeho záměrem interpretovat data o klimatické situaci tak, aby začala být srozumitelná pro běžného člověka. Už v roce 2016 se jeho první „klimatická spirála“ stala díky své jednoduchosti a zároveň přínosnosti naprosto virálním videem, které obletělo celý internet.

Nejdříve nic a pak tornádo

Ukázala se dokonce i na zahájení olympijských her v Riu. Její současné aktualizované schéma je po uplynutí pouhých 5 let trychtýř širší než kdy předtím. Měsíční rotující tečka zaznamenává globální teplotu planety a činí tak na kruhovém kalendáři. Po období celých dekád byla přitom čára navrstvená na sebe a prakticky nikdy se nestalo, aby překročila 0 stupňů Celsia. V polovině 19. století se ale trend prudce změnil a ze spirály se stalo tornádo.

V 21. století dochází k prolamování dalších hranic přímo raketovým tempem. Od roku 2016 do roku 2021 už linie v několika případech překročila hranici 1 stupně. Nejteplejším měsícem historie je pak na severní polokouli červenec 2021. A to jistě ještě není limit, který by nebylo možné překonat. Posledních 9 let totiž vstoupilo do první desítky těch nejžhavějších let historie a tento průlom nezadržela ani pandemie covidu-19.

Nepříjemný výhled do budoucna

Budoucí trend oteplování závisí na síle zpětné vazby klimatu a také emisích skleníkových plynů. To první se často odhaduje podle klimatických modelů, které dnes používá už celá řada institucí. Tyto modely pracují se změnami dráhy Země, proměnami v aktivitě Slunce a vulkanickými vlivy. Jejich fyzikální realističnost se testuje zkoumáním jejich schopnosti simulovat jak současné, tak hlavně minulé klima.

iZdroj fotografie: Pxhere

Jedna z podskupin těchto modelů přidává k uvedeným faktorům také společenské vlivy. Tyto modely simulují, jak fyzikální klima ovlivňuje obyvatelstvo, hospodářský růst, a hlavně spotřeba energie. Na základě těchto dat lze vytvářet scénáře budoucí emise skleníkových plynů. Emisní scénáře se pak dají kombinovat s modely koloběhu uhlíku v přírodě. Tím je možné předvídat, jak se v budoucnu změní skleníkové plyny v atmosféře.

Jak pozorujete změny klimatu ve svém okolí?

Zdroj: ScienceNews