Zívání lvů může být nenápadnou společenskou narážkou, která pomáhá s organizací pohybů v jejich skupině.
Zívající lev je poměrně častý úkaz, ovšem že by se za tím skrývalo něco víc, asi člověka normálně nenapadne. Lev je pro nás prostě jen velká líná kočka, která se chová ospale. Jenže nový výzkum naznačuje, že právě tato zívnutí mohou být nenápadným způsobem komunikace a obsahovat podstatné společenské narážky. Zívání je mezi lvy nejen nakažlivé, ale vypadá to, že predátorům pomáhá synchronizovat pohyby ve skupině.
Zívnutí, které způsobuje pohyby skupiny
Tato skutečnost byla objevena částečně náhodně při výzkumu hravého chování hyen v Jižní Africe, při které měly etologové často možnost sledovat také lvy. Tehdy si všimli, že lvi zívají poměrně často a v krátkých časových intervalech. Zívání je mezi obratlovci všudypřítomný jev, který nejspíš posiluje přívod krve do lebky, chladí mozek a pomáhá koncentraci, zvláště při přechodu dovnitř a ven. Zívají i plazi a ryby.
Ovšem více společenství obratlovci jako ptáci a savci vypadají, že toto chování adaptovali ještě pro příznivý efekt na společenský život. Podobně jako u lidí nebo opic mohou zívající jedinci dalších druhů svým chováním „nakazit“ další, takže kdokoli je vidí, zívne vzápětí. Pozorování zívání u lvů připomnělo badatelům zívání u primátů, takže je začali nahrávat a zkoumat chování spojené právě s probíhajícími periodami zívání.
Nejen zívnutí, ale i zrcadlení pohybů
Lvi, kteří viděli zívat dalšího lva, zívli téměř určitě taky během dalších tří minut, jenže „nakažlivost“ zívání pokračovala dál. Lvi měli tak mnohem větší sklon zrcadlit přímo chování toho lva, kterého viděli zívat, a to včetně přesunu. Takže pokud se první zívající lev zvedl a někam odešel, následoval řetěz lvů, kteří po zívnutí udělali většinou to samé. Zívání je zde tedy podstatné pro udržování sociální soudržnosti.
Zívání pomáhá lvům v harmonizaci skupiny a udržování jejího chování ve společném směru včetně pohybování se. To je klíčové pro skupiny zvířat, která loví i se množí díky kooperaci. Zívání tak vytváří a udržuje společenská pouta a vztahy a je tak podprahovou výzvou „udělejme něco společně“, čímž zvyšuje pravděpodobnost interakce dvou či více zvířat ve skupině. Pozorování tohoto typu už bylo několik, ovšem tohle je první případ skutečné snahy o popis fungování.