Mimozemský život na Europě? Slaná voda uvnitř ledové skořepiny Jupiterova měsíce by údajně mohla obsahovat kyslík

Slaná voda na Europě může zásobovat kyslíkem podzemní oceán. Je zde tedy potenciál pro vznik živých organismů.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Povrch jednoho z Jupiterových měsíců je tvořen průrvami, hřebeny a ledovými bloky, které pokrývají až čtvrtinu tohoto ledového světa. Objem kyslíku, který putuje do oceánu Europy, by mohl podle vědců odpovídat kvantitě dnešních pozemských oceánů. Tato teorie už byla navržena dříve, ale experti z University of Texas ji otestovali ve studii postavením první počítačové simulace s fyzickým základem. A jak to vlastně na Europě vypadá?

Vítejte na Europě

Měsíc Jupitera má velikost 90 % našeho vlastního. Kolem obří planety obíhá ve vzdálenosti asi 778 milionů kilometrů a jeden okruh mu trvá 3,5 pozemských dní. Většinu povrchu tvoří pevný led křižovaný prasklinami. Pod touto vrstvou se nachází oceán, jenž může obsahovat až dvojnásobek objemu pozemské hydrosféry. Měsíc má velmi tenkou atmosféru, která by lidem nedovolila dýchání. „Naše bádání ukazuje, že proces okysličení oceánu je teoreticky možný.“

Zdroj fotografie: Depositphotos

Uvádí to vedoucí výzkumu Marc Hesse z UT Jackson School of Geoscience. „Nabízí se tím řešení dosud nezodpovězené otázky ohledně obyvatelnosti tohoto měsíce.“ Europa je jedním z hlavních míst, kde pátrat po mimozemském životě, protože vědci zachytili stopy kyslíku a vody. Krom toho také další chemikálie, které mohou sloužit jako živiny. Nicméně ledová krusta silná asi 24 kilometrů slouží jako bariéra právě mezi vodou a kyslíkem.

Kyslík na povrchu, voda dole

Ten vzniká v důsledku slunečního světla a nabitých částic z Jupiteru, které bombardují ledový povrch. Pokud se má v oceánu nacházet život, jak ho známe, musí existovat způsob, jak tam dopravit kyslík. Hesse věří, že podle možných scénářů založených na dostupných důkazech je tím nosičem právě slaná voda. Chaotický terén na povrchu se totiž tvoří v oblastech, kde ledová krusta částečně roztála, takže voda je vystavena kyslíku na povrchu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pak se skrze póry a praskliny dostává dolů. Hesse to přirovnává ke komiksovému obrázku vody, která se pomalu dostává skrze zahradní hadici. A vypadá to na docela efektivní cestu, protože podle odhadů týmu se takhle dostane dolů až 86 % kyslíku zachyceného vodou nahoře. Odhady by mohla zlepšit mise NASA, tedy Europa Clipper, chystaná na rok 2024. Stejně tak bude možné získat bližší informace o živinách a dalších složkách nutných pro existenci života.

Potvrzení z více stran

Spoluautor Steven Vance z NASA řekl, že nejvyšší odhady na hladinu kyslíku v oceánu Europy jsou podobné těm na Zemi. Což logicky zvyšuje naděje na potenciál kyslíku pro udržení života v takto skrytých místech. „Je lákavé myslet si, že hned pod tím ledem může žít nějaký aerobní organismus,“ dodává. Dle Kevina Handa, který se bádání neúčastnil, je modelace velmi přesvědčivým vysvětlením pohybů kyslíku v rámci Europy.

„Víme už z dřívějška, že Europa má základní složky jako kyslík na svém povrchu. Otázkou ale bylo, jak či zda se dostávají do spodních vodstev a oceánů, kde mohou tyto zásoby využít životaschopné formy,“ uvedl. „Práce provedená Hessem a jeho spolupracovníky nejspíš poskytuje použitelnou odpověď.“ I při skutečné přítomnosti života půjde o mikroskopické organismy, nečekejme tedy populární zelené mužíčky.

V které části vesmíru byste očekávali přítomnost života?

Zdroj: TheScientist