5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily?

V červnu 1772 zkrachovala londýnská banka se ztrátou asi 300 000 liber v akciích EIC (East Indian Company). Po bankrotech v Londýně a Skotsku se rychle dostala do Holandska, než se trhy nakonec utišily. Nejvíc se ovšem dotkla samotné EIC, kterou před krachem zachránil britský čajový zákon, který jí podle Boston Tea Party Museum poskytl monopol na prodej čaje do USA. Američtí patrioti následně na protest hodili do moře 342 beden čaje.

Panika roku 1873 a Dlouhá deprese

Původní „Velká deprese“ začala podle webu The World of the Habsburgs v roce 1873 kolapsem vídeňské burzy. V Británii podle American History USA způsobil kolaps ekonomickou stagnaci, která trvala 23 let. Michel Beaud napsal ve studii „From the Great Depression to the Great War“: „Po Vídni následovaly krachy v Rakousku a pak v Německu.“ Vzestup cen měl obrovský vliv na německý průmysl, kdy ceny železa klesly o 27 %.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle Steva Daviese byl klíčovou příčinou krize rapidní nárůst obchodní a průmyslové produktivity. „Vzniklo tak mnoho nových produktů, ale také se srazila stará odvětví. Světová ekonomika se zaměřila na jiné segmenty, jako bylo Německo nebo USA,“ napsal Davies pro Institute of Economic Affairs. Lekce z tohoto krachu podle něj zrcadlí problémy v roce 2012. „Jde o dlouhodobé přesměrování ekonomiky, ne jednoduchý pokles poptávky.“

Velká deprese a chaos v New Yorku

Dne 24. října 1929 se dle Khan Academy po 18 měsících spekulací zhroutila americká burza. Ve spojení se slabými bankami, nadvýrobou a kolapsem farmářů to spustilo finanční krizi známou jako Velká deprese. Podle člena Federálních rezerv Bena S. Bernanka šlo o „jednu z největších katastrof americké historie“. Během 5 let se ekonomika USA propadla o 50 % a o práci přišlo 15 milionů lidí. Do 1933 zkrachovalo dle The Balance 4 000 bank.

V Británii klesl export o polovinu a nezaměstnanost vzrostla o 20 %. V Německu je tato deprese často brána jako jeden z faktorů, který pomohl nacistům v nástupu k moci. V mnoha dalších státech byla deprese spojena se vzestupem fašismu. Franklin D. Roosevelt odstartoval „New Deal“, který měl ekonomiku zachránit, a měl tři vlny v letech 1933–1939. Cílem byla tvorba pracovních míst, pomoc zemědělství a sociální zabezpečení, což je cenné dodnes.

Ekonomická krize ze 70. let

Koncem 60. let rostla inflace po celém světě, především však v Británii a USA. Podle The Guardian začala s Jomkipurskou válkou mezi Izraelem a arabskými státy v roce 1973. Konflikt výrazně zvedl ceny ropy, což zasáhlo světovou ekonomiku a způsobilo krach na burze. V Spojeném království vzrostla dle Deloitte inflace o 20 % na 24 %. Dle Economics Help to nebylo jen kvůli ropě, ale také vzhledem ke zvedání platů, rozpočtu roku 1972 a rostoucímu konzumu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dne 6. listopadu 1972 se britská vláda pokusila mzdy zastřešit, což vedlo dle BBC k hornické stávce. Jejím důsledkem byl nedostatek paliva a roku 1974 byl ministerský předseda podle zprávy The Blackout Report nucen v rámci nedostatku elektřiny zavést 3denní týden. Do léta 1975 se cena života v Británii zvedla o 26 %. Šlo o první případ, kdy země zažila najednou růst nezaměstnanosti a také inflaci, tedy stagflaci, termín Iana Macleoda.

Velká recese z roku 2008

Finanční krach a globální recese z roku 2008 byla podle The Balance největší ekonomickou katastrofou od Velké deprese v roce 1929. Krach spustil podle webu Investopedia kolaps amerického trhu s nemovitostmi. V Británii pocítila problémy jako první banka Northern Rock, na kterou dolehly potíže amerického trhu s hypotékami. Když problémy prosákly na veřejnost, začal podle The Bank of England run na banky.

V USA poté 15. září 2008 zkrachovala Lehnam Brothers, investiční banka založená roku 1947, a spustila globální finanční krizi. V Británii začala recese oficiálně 23. ledna 2009, kdy se ekonomika za poslední dva kvartály podle The Guardian srazila. Britské ekonomice trvalo pět let, než se z této krize vzpamatovala, a na konci roku 2011 bylo bez práce 2,7 milionu lidí. Vzhledem k tomu, že lidské uvažování se příliš nemění, nejspíš nejsme u konce.

Zažili jste kromě letošní Sberbank pád jiného bankovního domu?

Zdroj: ScienceNews