Kterých 5 zvířat patří mezi ty nejchytřejší tvory na planetě? Některé druhy vás překvapí

Vypadá to, že o inteligenčních rysech primátů už víme nejspíš všechno. Kdo další ale patří mezi skutečné přírodní chytrolíny? Samozřejmě jen málokterý druh může konkurovat lidským duševním schopnostem. A když mluvíme o racionálních bytostech, vybaví se okamžitě právě primáti. I tak se ale na světě vyskytuje několik druhů zvířat, jež mohou i primáty směle vyzvat na test inteligenčních dovedností. Které to jsou?

V nebezpečném světě potkanů

Tito hlodavci se nejen adaptovali na život v průsečíku obrovského množství nebezpečí, ale také se naučili prosperovat mezi lidmi. Z našeho pohledu se jedná o špinavé a nebezpečné toulavé hlodavce, jde však o velmi chytrá zvířata. To je také důvod, proč se potkani stali testovacím subjektem ve většině laboratoří. I když jejich mozek není tak složitý jako ten u primátů, určité podobnosti z nich dělají ideální model pro mnoho výzkumů.

iZdroj fotografie: Pxhere

Potkani disponují úžasnými kognitivními schopnostmi. Se správným výcvikem jsou dokonce schopni provádět určitá zadání a úkoly. Hlodavci umí především překonat nejrůznější překážky a při problémech velmi rychle nacházet nová řešení. To všechno má na svědomí jejich velmi dobrá a výkonná paměť a také propracované komunikační dovednosti, kterými si sdělují informace.

Jak vrána k vráně sedá

Vrány jste dost možná zahlédli, jak drancují popelnice v parcích. Jde o jeden z ptačích projevů, naznačující výraznou inteligenci těchto zvířat. Vrány a obecně celá čeleď krkavcovitých, tedy také straky, havrani a kavky, patří mezi mimořádně inteligentní faunu. A protože jsou vrány tak blízko lidským domovům a našemu způsobu života, prokázaly neuvěřitelnou adaptační dovednost a naučily se i mnoho užitečných triků.

Kupříkladu pokládají na silnice nenačaté ořechy, aby jim pneumatiky aut rozbily skořápku. Případně vyrábí z ukořistěných větviček složitější nástroje. Velmi dobře si pamatují lidské tváře a projevují také odpor a nenávist vůči jedincům, kteří jim jakkoli ublížili. Některé studie také prokázaly, že vrány jsou dokonale obeznámeny se systémem dopravní signalizace. Pravděpodobně se jim hodil k organizaci onoho rozbíjení nedobytných oříšků.

Mozkové dovednosti slonů a veverek

Sloni jsou známí pro fenomenální paměť, jde ovšem také o společenská zvířata, která se navzájem koordinují. Nedávné studie ukázaly na dovednost rozlišovat dokonce několik lidských jazyků. Ve volné přírodě i v zajetí používají a vytváří nástroje (podobně jako vrány nebo šimpanzi) proti hmyzu a umí také rozlišovat barvy. Vypadá to dokonce, že mají určité chápání formy a estetiky včetně náklonnosti k některým druhům hudby.

iZdroj fotografie: Pxhere

Veverky umí mazaně plánovat dopředu všechny své kousky. Pro přežití dlouhých zim podnikají výpravy za potravou, kterou pak skladují na bezpečných, přitom však snadno dostupných místech. Příbuzní veverek sysli skalní se pak pro svou ochranu „převlékají“ za chřestýše tím, že pojídají jejich svlečenou kůži a poté olížou kožich svůj a svých mláďat. Chřestýš je pak považuje za dalšího hada.

Kdypak k nám delfín promluví?

Delfíni jsou pravděpodobně prvními savci, kteří se většině lidí vybaví při zmínce o zvířecí inteligenci. Jejich encefalizační kvocient, tedy míra předpokládané mozkové hmoty a té pozorované, je hned na druhém místě za člověkem. Mají tedy opravdu velké mozky. Jsou nám velmi podobní také svou schopností užívat si života. Rádi si hrají, zdobí se a jsou vysoce kreativní, co se týče metod lovu potravy.

Za tímto účelem také vytváří velmi složité systémy, jejichž provedení vyžaduje mimořádný intelekt. Stejně jako lidé se i delfíni dovedou poučit ze svých minulých chyb. Rádi mezi sebou komunikují a k předávání informací využívají velmi komplexního jazykového aparátu. Kromě toho bylo opakovaně pozorováno, že se umí navzájem napodobit pro pobavení okolí. Říká se, že kreativita je inteligence, která se baví, a o delfínech to nepochybně platí.

Který ze zmíněných druhů máte nejraději a proč?

Zdroj: ScienceNews