DNA analýza šavlozubé kočky poskytuje vzácné poznatky. Dovoluje nahlédnout do života smrtícího lovce

Spolu s mamutem srstnatým a obřím lenochodem rodu Megatherium jsou šavlozubé kočky pravděpodobně nejslavnějšími zvířaty epochy pleistocénu. A také všechna vyhynula ještě před koncem poslední doby ledové. Po mnohá léta byly pak právě šavlozubé kočky objektem zájmu mnoha výzkumných projektů. Teď se kodaňským badatelům ve studii uveřejněné v Current Biology podařilo zmapovat kompletní jadernou DNA druhu Homotherium latidens.

Co odhaluje kompletní kočičí genom

Jejich studie ukazuje, které geny měly během evoluce tohoto druhu tu nejvyšší důležitost. „Jejich genetická výbava jasně naznačuje vývoj směrem k roli obaváného lovce. Tyto šelmy měly vynikající denní zrak a také komplexní vzorce společenského chování. Genetická adaptace jim přinesla silné kosti a výkonný dýchací a srdeční systém. To znamená, že vydržely velmi dlouho běhat. Na základě toho soudíme, že lovily ve smečkách, dokud kořist neuštvaly.“

„Tyto štvanice na zvěř se odehrávaly během denních hodin,“ uvádí spoluautor Michael Wesbury z Kodaňské univerzity. Vědci extrahovali DNA šavlozubé kočky z fosilií nalezených v pleistocenním permafrostu poblíž kanadského Dawson City. Vzorek byl tak starý, že ho nešlo datovat pomocí konvenční radiokarbonové metody. To znamená, že je starý nejméně 47,5 tisíce let. Dřívější výzkumy předpokládaly, že dlouhé zuby byly užitečné pro lov.

Nové bádání a nové skutečnosti

Nicméně nová studie naznačuje, že mnohem důležitější zde byla vytrvalost. Badatelé usuzují, že pověstné zuby hrály roli spíše coby znak kvalitního jedince pro páření, než že by je kočky skutečně používaly během lovu. Použili několik moderních genově mapovacích technik a z fosilie tak zmapovali kompletní vývoj. Použili také komplexní srovnávací analýzu s moderními druhy kočkovitých šelem, jako jsou lvi a tygři. Ty šavlozubé byly velmi rozmanité.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Víme, že genetická rozmanitost koreluje s tím, kolik těchto druhů existuje. Na základě toho je náš nejlepší odhad ten, že těchto koček bylo ve své době opravdu hodně. Dává to smysl, protože zkameněliny byly nalezeny na každém kontinentě s výjimkou Austrálie a Antarktidy,“ uvádí Michael Wesbury. Analýza týmu také ukázala, že šavlozubé kočky jsou velmi vzdálenými příbuznými všech moderních koček.

Oddělení druhu před miliony let

K oddělení druhů došlo před minimálně 22,5 milionu let. Jen pro srovnání, lidé a giboni se od sebe oddělili v době před 15–20 miliony let. „Šlo o extrémně úspěšnou rodinu kočkovitých šelem. Nacházely se na pěti kontinentech a před svým vyhynutím ovládaly zemi po miliony let. Aktuální geologická éra je prvním obdobím, které šavlozubé predátory postrádá. Prostě nám chybí,“ říká spoluautor studie Ross Barnett. Studie také ukazuje, jak se mohou obory prolínat.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Badatelé doufají, že podobné bioinformační metody budou v budoucnu použity i na další již vyhynulé druhy. „Moderní pokrok medicíny a genetiky ukazuje, že sekvenční metody udělaly jen za poslední roky obrovský krok kupředu. Navíc z lékařského výzkumu víme, které specifické geny jsou spojeny s lidmi a zvířaty. Můžeme tak usoudit mnohem víc o vyhynulých druzích a dá se říct, že právě rychlý postup medicíny tento druh bádání umožnil.“

Která pravěká šelma se vám líbí nejvíce a proč?

Zdroj: Cell