Kdy se ve vesmíru poprvé objevil život aneb Jak to bylo se zrodem všeho živého?
Jak to bylo se zrodem života ve vesmíru, nevíme, ale můžeme to zkusit zjistit pátráním na planetách, které obíhají kolem nejstarších hvězd.
V době před asi 15ti miliony let po Velkém Třesku vychladl vesmír do té míry, že elektromagnetická radiace z jeho ultrahorkého počátku byla někde na běžné pokojové teplotě. Studie z roku 2013 nazvala tuto fázi „obyvatelnou epochou raného vesmíru“. Pokud bychom v té době žili, nepotřebovali bychom Slunce, aby nás zahřálo, protože kosmická radiace v pozadí vesmíru by na to bohatě stačila. Ale začal už tehdy život?
Raná doba pro raný život?
Nejspíš ne. Horké a velmi husté prostředí v prvních asi 20 minutách po Velkém Třesku vyrobilo pouze vodík a helium s několika stopami lithia (jeden atom v 10 miliardách). Pak ještě zanedbatelné množství těžších prvků. Ovšem život v podobě, v jaké ho známe, vyžaduje vodu a organické sloučeniny. A ty musely zkrátka počkat až na první hvězdy, které spojily vodík a helium do kyslíku a uhlíku, což bylo asi o 50 milionů let později.
Tyto rané doby tak nebyly rozhodně příznivé pro vznik života, šlo spíš o fázi výroby nezbytných stavebních prvků. Takže když vezmeme v úvahu omezenou ranou zásobu těžkých prvků, jak brzo život opravdu začal? Většina hvězd ve vesmíru vznikla miliardy let před Sluncem. Podle historie formování život poblíž hvězd podobných slunci nejspíš začal během několika nedávných miliard let historie vesmíru.
Minulost, přítomnost i výhled do budoucna
Jeho aktuální podobu nějak známe, ovšem v budoucnu se může začít objevovat na planetách kolem trpasličích hvězd, jak je náš nejbližší soused, Proxima Centauri, která vydrží milionkrát déle než Slunce. Nakonec bude pro nás jako lidstvo záhodno přesunout se na obyvatelnou planetu poblíž trpasličí hvězdy jako Proxima Centauri b. Tam se můžeme držet v teple u přírodního nukleárního topení dalších asi 10 trilionů let do budoucna.
Hvězdy jsou vlastně jen fúzní reaktory držené gravitací s výhodou toho, že jsou mnohem stabilnější a odolnější než ty verze, které vyrábíme u nás v laboratořích. Jedinou cestou k určení stáří života ve vesmíru je průzkum jeho výskytu na planetách kolem nejstarších hvězd, které postrádají prvky těžší než helium. A hvězdy slabé na kovy se vyskytují na periferiích Mléčné dráhy a jsou možnou nejstarší generací hvězd ve vesmíru.
Zdroj: ScientificAmerican
Aby červí díra zůstala průchozí, potřebuje hmotu s gravitací, která odpuzuje. Vědec z Nagoje říká, že její stopu už máme v datech, jen ji nikdo nehledal
300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu
Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok
