Výprava po ztracených městech odhaluje staré kořeny

Městský život láká lidi od nepaměti. Co k tomu lidstvo vede, to je otázka, na kterou hledá odpověď kniha autorky Annalee Newitz.

i Zdroj fotografie: Pixabay
                   

Čtyři ztracená města spojuje jedna poutavá knižní výprava. V knize Čtyři ztracená města: Tajná historie městského života představuje Annalee Newitz vybraná dávná osídlení a zamýšlí se nad tím, jaké byly počátky městského života, pokouší se odpovědět na otázku, co vlastně lidi táhlo do velkých města a proč je pak opouštěli.

Dávné město jako symbol splněných přání

Tento motiv je známým rysem z knih i filmů – pohledný hrdina přichází do velkého města, aby v něm dosáhl věhlasu a majetku, a uprostřed ruchu a světel se nakonec naplní všechny jeho touhy a sny. Jenže proč nás tohle klišé pořád láká a vábí nás? Kniha není žádnou suchopárnou studií, autorka vyzdvihuje podivnosti a vynálezy, které činí každé dávné město jedinečným.

iZdroj fotografie: Unsplash

Například nejstarší z měst, Çatalhöyük nacházející se v dnešním Turecku, prosperoval skoro 2000 let, aniž by měl silnice, vyhrazené veřejné prostory nebo místa pro obchody. Autorka zkoumala také Pompeje, na nichž ukazuje, jak docházelo k odlišení veřejného a soukromého prostoru a aktivit, což před životem ve velkých skupinách nedávalo prakticky žádný smysl.

Podmínky pro důstojný život

Dalším z měst, které nám autorka představuje, je Cahokia (česky Kahótia) nacházející se v dnešním státě Illinois. Ta přitahovala lidi coby duchovní centrum. A konečně Angkor na území dnešní Kambodži, místo, které se zformovalo kolem několika velmi vlivných lidí. Ovšem každá z těchto dávných metropolí nakonec padla, ať už kvůli suchu, povodním, nebo kvůli živelné katastrofě.

iZdroj fotografie: Unsplash

Města se stala oblíbenými hlavně díky infrastruktuře, čisté vodě, veřejnému prostoru, silnicím. Důležitou roli hráli ale i lidé samotní, kteří v nich našli příležitost prožít kvalitní a důstojný život. Když se infrastruktura zhroutila natolik, že nebylo možné ji obnovit, lidé se zkrátka přesunuli dál. Rozbořené paláce, domy a mosty nás proto varují, jak se mohou komunity vydat špatným směrem. Ale památky, které se dochovaly, jsou svědectvím momentů, kdy jsme společnými silami vybudovali něco velkolepého.

Zdroj: ScienceNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
144 lidí právě čte
Zobrazit další články