Kdyby vypukla jaderná válka, jak by to vypadalo? Rusko může vyslat 1 600 takových raket, a to až 5 500 km daleko

Princip fungování jaderných zbraní se nezměnil, avšak zvýšila se jejich účinnost a smrtonosnost. Jestliže by došlo k jaderné válce, svět by nezůstal stejný.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá již čtvrtým týdnem. Dosavadní vývoj a zveřejňované zprávy společnost rozdělily do několika skupin. Jedna z nich věří, že válka skončí v řádu několika týdnů, jiná počítá s vleklým konfliktem a ta, která preferuje katastrofické scénáře, se připravuje na globální jaderný konflikt. Zdali je hrozba použití jaderných zbraní reálná, je na zvážení každého z vás. Nicméně není od věci si připomenout některé obecné informace o fungování jaderných zbraní a dopadu, který by jejich použití mělo na lidstvo.

Jak fungují moderní jaderné zbraně

Podle dostupných informací disponují až 90 % všech jaderných zbraní na světě Rusko a Spojené státy americké. Ruská federace vlastní kolem 1 600 kusů mezikontinentálních balistických raket, které jsou schopné nést jaderné hlavice a zasáhnout cíle vzdálené více než 5 500 kilometrů. Spojené státy americké vlastní obdobný počet takových raket, a sice téměř 1 650 kusů. Obě země rovněž disponují tzv. taktickými jadernými zbraněmi, které slouží k dosažení úspěchu v konkrétních, tedy lokálních bojových operacích.

Taktické jaderné zbraně mají za cíl oslabit protivníka zejména útokem na kritickou infrastrukturu. Samy o sobě nemají takový dosah jako strategické jaderné zbraně, avšak mohou být příčinou eskalace bojů a vyústěním pak může být globální jaderný konflikt. Ten naopak předznamená nasazení avizovaných strategických jaderných zbraní. Základní princip fungování jaderných bomb je vytvoření kritického stavu ve štěpném materiálu. Tomu předchází štěpení jader těžkých atomů na lehčí atomy, při němž se uvolňují neutrony.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Uvolněné neutrony následně naráží do jader okolních atomů, čímž je štěpí a spouští tak nekontrolovatelnou řetězovou reakci, která uvolňuje obrovské množství různých druhů energie. V současné době je nejpoužívanějším typem tzv. implozní puma (modernizovaná verze atomové bomby shozené v srpnu 1945 na Nagasaki). V ní je použito plutonium a zdrojem neutronů je tzv. jaderná roznětka, která uvolňuje značné množství neutronů pro další štěpení a přispívá tak k zahájení řetězové reakce.

Implozní puma rovněž disponuje vylepšeným vnějším pláštěm, který dokáže vracet neutrony zpět do štěpné reakce. Jejími výhodami jsou nižší nároky na množství jaderného materiálu a menší rozměry. Výbuch odpovídá několika stovkám až milionům tun výbušniny trinitrotoluen (TNT). Jinými obávanými zbraněmi jsou tzv. termonukleární bomby, které po svém výbuchu vytvoří ohnivou kouli s teplotami odpovídajícími žáru v centru Slunce.

Svět by se po jaderné válce nenávratně změnil

V případě, že by svět čelil jaderné válce, došlo by s nejvyšší pravděpodobností k vyhynutí lidstva. Lidé, kteří by byli v epicentru výbuchu bomb, by v podstatě měli štěstí (zemřeli by rychleji). Podle dostupných zdrojů by v případě svržení shodně silné atomové bomby jako těch použitých při útoku na Hirošimu a Nagasaki zemřelo bezprostředně po explozi 50 % všech, kteří by se nacházeli v okruhu 3,2 km od epicentra výbuchu. V případě exploze ve vzduchu by se okruh zvětšil. Příčinou úmrtí by byly mj. způsobené požáry, ozáření a fyzická zranění.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Přeživší polovina by zemřela o něco později v důsledku vysoké úrovně radiace a neposkytnuté první pomoci – v epicentru výbuchu bomb by byla zničena veškerá infrastruktura, což by znemožnilo efektivní lékařskou pomoc a zároveň distribuci potravin. Lidé, kteří by byli dále od míst explozí, by byli vystaveni vysokému množství radioaktivního spadu, který by u nich vyvolal akutní otravu zářením. Ti, kteří by ozáření přežili, by se celoživotně potýkali s extrémně zvýšeným rizikem rozvoje rakoviny. Jaderná válka by znamenala katastrofu i pro životní prostředí.

Při světovém konfliktu by přítomnost sazí a popela v atmosféře způsobila globální změnu klimatu, již by provázelo ochlazení o celé 2 °C. To by vedlo k neúrodě a hladomoru. Plodiny, které by se i přesto podařilo vypěstovat, by obsahovaly značné množství radioaktivního spadu, který by se bezprostředně po konfliktu dostal do půdy. Lidé by tak byli vystaveni riziku rozvoje různých souvisejících onemocnění. Problémem by se stalo i mléko, které je zdrojem jódu. Po jaderné válce by byl jód v mléce radioaktivní, což by vedlo k nárůstu výskytu např. rakoviny štítné žlázy.

Připravujete se nějakým způsobem na potenciální jaderný konflikt?

Zdroj: Science