Fosfor potřebný pro prvotní život na Zemi mohl být opatřen blesky

Počátek života na naší planetě se nemohl obejít bez fosforu jakožto klíčového prvku stavby základních DNA a RNA molekul. Pochází z minerálu, který se nachází obvykle v meteoritech, tudíž se soudilo, že sem byl zanesen právě z vesmíru v podobném útvaru. Nová studie ovšem naznačuje, že ho bylo dost už tady na Zemi, jen potřeboval energetický zásah, který mohly snadno poskytnout starodávné blesky.

Starověký Frankensteinův experiment

To znamená, že vznik života na naší planetě není nutně spojený s dopadem meteoritu, protože dostatek zdrojů a povaha počasí v tehdejších dobách poskytuje dostatek možností, jak mohl život, jak ho známe, na Zemi vzniknout – a ostatně i na dalších místech vesmíru. Vědci otestovali materiál zvaný fulgurit, který vzniká právě při zásahu povrchu bleskovými výboji. V laboratoři ho pak ostřelovali rentgenem a elektrony.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zjišťovali tak to, jak výboje s materiálem reagují, což jim také odhalilo jeho složení. Pokusem zjistili, že fulgurit byl poset malými jádry fosforu, který tvořil dohromady asi 100 gramů. V dobách odhadovaného počátku života na Zemi byla blesková aktivita na planetě velmi intenzivní a hlavně dlouhodobá. Atmosféra bohatá na oxid uhličitý byla kvalitním motorem pro mohutné bouře, které neustále zasahovaly povrch, kde se jen dalo.

Ostřelovaná planeta vydala potřebné prvky

Jen pro představu od doby před 4, 5 miliardami let po dobu jedné miliardy trvání mohly blesky „vykovat“ mezi 110 až 11 000 kilogramů fosforově bohatých prvků každý rok, což pomohlo doslova zasadit život. Jestli se jednalo o hlavní složku zrodu života, záleží na konkrétní době jeho zrodu. Pozemský život začal nejspíš před minimálně 3, 5 miliardami let, ovšem konkrétní moment je velmi těžké stanovit.

iZdroj fotografie: Pixabay

V tomto období mohly planetu zásobovat fosforem i meteority ve stejné míře, jako zmíněné bouře. Ještě miliardu let předtím byla Země ostřelována tolika meteority, že sem každý rok mohlo vhodného materiálu dopadnout někde mezi 100 000 a 10 miliony kilogramů. Pokud je život mladší, pak byly blesky fantastickým zdrojem potřebných stavebních prvků, pokud starší, pak byly hojnější právě meteority.

Zdroj: ScienceNews