Mezidruhová swingers párty před 45 000 lety: Naši předci se s neandertálci křížili překvapivě často

Rozbory DNA nalezené v lidských zkamenělinách z té doby naznačují, že se toto křížení odehrávalo mnohem častěji, než se dříve soudilo. Jedná se o nejstarší známé fosilie v Evropě a neandertálci byli tehdy už na cestě k vlastnímu vymření. Genetické důkazy v nových zprávách poprvé ukazují, že odlišné lidské populace se do Evropy dostaly v době před 50 000 lety. Podrobnosti uvádí studie evoluční genetičky Mateji Hajdinjak z časopisu Nature.

Pozůstatky DNA a nástroje v jeskyni

Neandertálci se zkřížili s každým ze zatím poznaných druhů. Tím si krom jiného zajistili, že jejich DNA se dostala i do našeho genetického kódu. Pozůstatky tří jedinců Homo sapiens nalezených v jeskyni Bacho Kiro v Bulharsku obsahují asi 3–4 % neandertálské DNA. Pravěká DNA pochází ze zubu a dvou kostí, které jsou datovány do doby před 43 000 – 46 000 lety. To potvrzují i kamenné nástroje typické pro danou dobu.

„Všichni z jeskyně Bacho Kira mají nedávné neandertálské předky, datované přibližně před pěti až šesti generacemi v jejich rodokmenu,“ uvedla Hajdinjak. Další důkazy o tomto křížení pochází z téměř kompletní lidské lebky nalezené v roce 1950 v jeskyni v Česku. Asi 2 % genů z DNA v této ženské zkamenělině pochází také od neandertálců. Potvrzuje to Kay Prüfer z Institutu Maxe Plancka ve studii v Nature Ecology and Evolution.

Další případy křížení Homo sapiens s neandertálci

Fosilie Homo sapiens z Bulharska a České republiky nejsou jediné, které v sobě mají úseky DNA neandertálců, jde však velmi pravděpodobně o pozůstatky nejstarší. Dlouhé sekvence DNA u východoevropské ženy, které by se v dalších generacích rozdělily na kratší úseky, ukazují na dřívější původ. Tato žena žila nejspíš několik stovek až tisíc let před sibiřským mužem starým 45 000 let, který s neandertálci sdílel 2,3 % DNA. Nález indikuje křížení už před 60 000 lety.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Rumunský muž, který žil asi před 40 000 lety, vykazuje také dlouhé sekvence neandertálské DNA. Pravděpodobně byl zhruba 4–6 generací od svých neandertálských předků. Ti jako druh vymřeli před asi 40 000 lety, ovšem jejich genetický kód přežil dodnes. Lidé mimo Afriku v sobě nesou v průměru 2 % jejich DNA, u současných Afričanů je to méně. Každopádně nové studie ukazují výrazný genetický vliv neandertálců.

Jedni přečkali, druzí vymizeli

Zatímco jedna populace nám zanechala výrazné genetické dědictví, druhá byla ve stejném ohledu slepou uličkou. Lidé z Bacho Kiro reprezentují nově identifikovanou populaci starých Evropanů. Jejich genetika je svazuje s dnešní východní Asií a domorodými Američany, nikoli však západní Evropou. Naproti tomu rumunský a sibiřský muž nebo česká žena nemají žádné genetické vazby k Homo sapiens, kteří žili na tomto území později.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Je úžasné, že nálezy z Bacho Kiro mohou představovat populaci, která se šířila před 45 000 lety, aspoň tedy z Bulharska do Číny,“ podotýká evoluční genetik Carles Lalueza-Fox z barcelonského vědeckého institutu. Ten se nepodílel na žádném z uvedených výzkumů. Pokud se druh Homo sapiens s neandertálci pravidelně křížil, pak relativně velká skupina příchozích získala úseky DNA z mnohem menší skupiny neandertálců, kteří se blížili svému vymření.

Co říkáte na skutečnost, že v sobě každý máme kousek neandertálce?

Zdroj: ScienceDirect