vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Člověk » Jak to, že lidé přežili dobu ledovou, zatímco mnoho druhů vyhynulo? Badatelé se stále přou několika teoriemi

Jak to, že lidé přežili dobu ledovou, zatímco mnoho druhů vyhynulo? Badatelé se stále přou několika teoriemi

19 září, 2025
Redakce VědaŽivě
[email protected]

Od úsvitu našeho druhu před asi 300 000 lety se moderní lidé rozšířili po celém světě. Naší největší výhodou je stále obrovská dovednost adaptovat se na okolní podmínky.

Zdroj fotografie: iStock

Obsah článku

  1. Klimatická krize s velkými výkyvy
  2. Osud dalších hominidů
  3. Důsledek klimatických změn
  4. Jediný přeživší mrazivých dob

Kromě vrozeného talentu vydržet nejrůznější klimatické podmínky je druh Homo sapiens také schopen přežít náhlé změny. Během doby ledové, která začala asi před 115 000 lety, přežili lidé divoké proměny, které zdecimovaly jejich příbuzné. Jak to naši předci provedli? Antropologové ani archeologové nemají dodnes přesnou odpověď. Možné důvody ovšem často zahrnují výjimečné sociální dovednosti našeho druhu a taky využití prostředí.

Klimatická krize s velkými výkyvy

K pochopení způsobu, jakým se lidé adaptovali na dobu ledovou, je třeba rozebrat, s čím se vlastně potýkali. V těchto dlouhých obdobích poklesne teplota povrchu i atmosféry planety, takže kontinentální led pokryje značnou část území. Nejde ovšem o dobu konstantního mrazu, jak je často vykreslována. Klima se ve skutečnosti často měnilo, a to mezi chladným a chladnějším. Doba před 115 000 – 11 700 lety zahrnovala extrémní výkyvy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Posledních 100 000 a více let bylo neustálou oscilací mezi teplem i zimou ve vyšších polohách a suchem a vlhkem v těch nižších,“ říká antropolog Rick Potts ze Smithsonova institutu. „Právě tato dynamika položila před všechny organismy zásadní otázku, jak takový režim přežít.“ Klimatické změny způsobily vážné následky pro mnoho rostlin a zvířecích druhů, které s prudkými změnami prostředí velmi zápolily. To samé se týká lidí.

Osud dalších hominidů

Na počátku této éry jsme nebyli jediným lidským druhem. Indonéské ostrovy obývaly poslední pozůstatky druhu Homo erectus a Homo floresiensis. Denisované obývali Asii a neandrtálci se adaptovali na studené podnebí Evropy. A ačkoli tyto druhy, naše nejbližší rodina, v minulosti prosperovaly, v mlhách doby ledové všichni zmizeli z archeologických záznamů. Jenže proč k tomu došlo a my vyšli jako vítězové?

Zdroj fotografie: Pxhere

Jedna z přetrvávajících teorií navrhuje, že tyto druhy hominidů byly vytlačeny chytřejším druhem, tedy námi. Jednoduše jsme se objevili na jejich území a tvrdě je potlačili v boji o potravu. Rozptýlení Homo sapiens se totiž časově kryje právě s vymizením dalších druhů, takže podezření na prosté vyhlazení dává smysl. Tuto myšlenku podporuje vědomí vzájemného násilí mezi národy a druhy po celou historii od pravěku po současnost.

Důsledek klimatických změn

Převažující teorií je skutečnost, že na odchodu populací se nakonec podepsaly klimatické změny. Nedávné výzkumy ukazují na několik těžkých vln mrazu v době před 44 000 – 40 000 lety. Ty navzdory adaptaci zlikvidovaly právě neandrtálce. „Klimatická spojitost je poměrně jasná. Nakonec byla příliš velká zima na hledání jídla a populace prostě umrzla či zemřela hladem.“ Dynamika klimatu a absence jídla ovlivnily demografii.

Jasné určení velikostí těchto populací badatelům ovšem stále uniká. Vyhynutí se může objevit z mnoha důvodů a druhy občas nemizí, i když je jejich populace celkem malá. Náš vlastní druh zůstal poměrně rozdroben, a přesto přežil. To ukazuje, že ve hře mohly být ještě další faktory. Homo sapiens přežil toto období jako jediný. Poprvé se ovšem tento druh objevil už tisíce let předtím. Bylo to přibližně před 200 000 lety a konkrétně v Africe.

Jediný přeživší mrazivých dob

Hominidé sdílí určitou sadu dovedností pro přežití. Hodně času tráví uvnitř komplexních komunit, komunikují mezi sebou a navrhují inovativní řešení problémů. Přitom vytváří a používají specializované nástroje. „Není to v tom, že bychom měli něco, co jiné druhy neměly,“ podotýká John Shea z univerzity ve Stone Brook. „Jen jsme ty dovednosti použili jinak.“ Jedním z hlavních příkladů těchto dovedností je naše schopnost komunikace.

Zdroj fotografie: Pxhere

„Děláme něco jiného v tom ohledu, jak si mezi sebou předáváme informace.“ Kromě toho máme také silnější sociální identitu a předáváme si symboly, rituály a umění. Právě to nám pomohlo semknout se jako společnost a také si jasně říct, jaká nebezpečí venku číhají. Tato spojení fungovala také jako záložní plán pro stav nouze. Když se změnilo klima a populace v oblasti měla problémy, mohla požádat o pomoc blízké sousedy.

Jak jste na tom s dovednostmi pro přežití v divočině?

Zdroj: LiveScience

Štítky
#doba ledová #hominid #přežití
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku

75 gramů glykogenu v játrech rozhoduje, jestli prospíte celou noc. Když dojdou, tělo vyplaví kortizol a probudí vás kolem třetí

75 gramů glykogenu v játrech rozhoduje, jestli prospíte celou noc. Když dojdou, tělo vyplaví kortizol a probudí vás kolem třetí
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidič
  • #elektromobil
  • #david kubrt

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #pokuta
    • #důchody
    • #peníze

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #coronavirus
      • #fotbal
      • #prestupy

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #penize
        • #úklid
        • #čištění

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #orchidej
          • #hnojivo
          • #podzim

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.