Proměnit olovo ve zlato: Dávný sen alchymistů a mnoha dalších učenců bádajících nad křivulemi a tyglíky

Praktici alchymie, předchůdkyně a mnohem spirituálnější verze dnešní chemie, měli jedno rčení. „Je těžší zničit zlato než ho vyrobit.“ Ryzí zlato je totiž až pozoruhodně odolné vůči ohni, rzi i kyselinám. Jedinými způsoby, jak v zásadě tento kov zničit, je možná tak pád do vulkánu, vystřelení do Slunce nebo jeho zanechání v jaderném reaktoru. Není potom divu, že blyštivý materiál lidstvo tak moc zajímá už odnepaměti.

Mytická a mystická substance

Alchymisté z Číny, Indie i Evropy byli po celá staletí doslova posedlí snahou proměnit ve zlato zcela základní kovy, v první řadě olovo. Neúspěšně hledali mytický „kámen mudrců“, který by to měl dokázat. Jejich postupy byly už před dlouhou dobou prohlášeny za pseudovědu, stejně jako mnohé jejich náhledy na samotné fungování světa. Navzdory mnoha omylům to ale vypadá, že tito mágové a mystici byli opravdu něčemu na stopě.

Měli totiž naprostou pravdu v tom, že se z olova může stát zlato, jen byli poněkud mimo ohledně metody, jak toho docílit. Moderní věda nás aktuálně vede daleko za hranice těch nejdivočejších snů středověkých alchymistů. Jedním z nejslavnějších případů nukleární transmutace, tedy změny jednoho prvku ve druhý, pochází ze 70. let 20. století. Laureát Nobelovy ceny Glenn Seaborg tehdy pracoval v národní laboratoři Lawrence-Berkeley.

Cesta za přerodem prvků

Vědci zde použili lineární urychlovač těžkých iontů a bombardovali atomy těžkými ionty například uranu. Mezi částicemi, které byly zasaženy, byly i atomy olova. Zrychlení těchto „střel“ až k rychlosti světla dovolilo fyzikům studovat mechanismy jaderné reakce. Když zkoumali zbytky po pokusech, některé z nich byly zlaté. Byl to v zásadě rutinní proces, následně ale Seaborg prohlásil, že změnili olovo ve zlato.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Hele, podívejte se, změnili jsme olovo ve zlato, to byl sen všech alchymistů.“ Na následné konferenci, kde se tým o své závěry podělil, to způsobilo docela rozruch. Nebylo to ovšem nijak revoluční ani jedinečné. „Pomocí různých jaderných reakcí můžete změnit prakticky jakýkoli prvek na prvky, které jsou mu blízké.“ Seaborg se mezitím věnoval sám troše další „alchymie“. Snažil se změnit každodenní rutinu v ohromující vědecký příběh.

Podle toho, jak to podáte

Jak podotýká jeho kolega Loveland, Seaborg byl výborným tiskovým manipulátorem. Tenhle sen alchymistů mu získal hodně pozornosti a ozvalo se mu mnoho reportérů. Příběh se dokonce dostal i do politických kruhů a zaujal senátora z Wisconsinu. Ten totiž rád obviňoval státní zaměstnance, že mrhají penězi daňových poplatníků. A v té době rozhodně nešlo o efektivní výrobu zlata. Jen provoz urychlovače stál 5 000 dolarů za hodinu.

Tohle ovšem zdaleka není první případ, kdy lidstvo vyrobilo zlato z olova – ať už záměrně, nebo mimoděk. Matthew Nerzig z laboratoře v Berkely vysvětluje, že tento vedlejší produkt urychlovačů se vyskytoval už dávno před Seaborgem. První isotopy se objevily už v roce 1937 v prvním cyklotronu, předchůdci dnešních urychlovačů. Tehdy přišly ke slovu paprsky s deuterony, jádry těžkého vodíku složenými z jednoho protonu a neutronu.

Obor transformace a stvoření

Celý proces jaderného výzkumu je v zásadě cestou změny, a někdy stvoření. Nejtěžších 26 prvků periodické tabulky bylo například vždycky pozorováno pouze v prostředí laboratoří. Konkrétně hned po tom, co je někdo chytrý vytvořil. Aktuálně je cílem vytvořit prvky s pořadovými čísly 199 a 120. A studium těch nejexotičtějších částic vesmíru, jako jsou kvarky a plasma, nejdřív vyžaduje jejich vytvoření právě v urychlovačích.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Alchymie byla vždycky spojena s praktickými nadějemi i obavami ohledně použití. Nakonec národ, který by dokázal měnit kovy ve zlato, by se stal velmi snadno ohromně bohatým. Sám Isaac Newton, jeden z největších alchymistů, byl velmi úzkostlivý stran veřejné znalosti alchymie. O svých pokusech proto nikdy nepsal veřejně. Většina dnešní práce jaderných vědců je však striktně zaměřena na naše lepší pochopení fungování vesmíru.

Jaký vědecký objev je podle vás aktuálně nejsnáze zneužitelný?

Zdroj: DiscoveryMagazine