Neobvyklý plán vědců: Chtějí „přebarvit“ oblohu, aby zachránili planetu

Britská vládní agentura ARIA právě podepsala grant 6,1 milionu liber na projekt, který má ověřit, zda lze záměrně zesvětlit mraky nad oceánem a ochladit tak planetu.

Foto: Romjan Ahmad Siaam - licence CC BY SA 3.0

Žádné barvy, žádné chemikálie rozprášené nad městy. Projekt REFLECT, vedený profesorem Hughem Coem z University of Manchester, chce nad mořskou hladinou rozptylovat jemné částice mořské soli, aby v nízkých oblacích vzniklo více menších kapek. Výsledek: bělejší mrak, který odrazí víc slunečního záření zpět do vesmíru. Zní to jednoduše. Jenže záměrně měnit energetickou bilanci celé planety, byť lokálně a krátkodobě, je krok, na který dosud nikdo neměl mandát ani dostatek dat. Právě proto REFLECT existuje: ne jako nasazení, ale jako pokus zjistit, jestli se to vůbec smí a vyplatí dělat.

Co přesně znamená „přebarvit oblohu“

Ve vědecké řeči se mluví o marine cloud brightening, případně marine sky brightening. Princip je čistě radiační. Částice mořské soli o přesně kalibrované velikosti slouží jako kondenzační jádra. Kolem nich se v oblaku srazí více, ale menších kapiček vody, a takový mrak má vyšší albedo, tedy odrazivost. Více odraženého světla znamená méně energie pohlcené klimatickým systémem.

Lidské oko by rozdíl na obloze nad pevninou nepostřehlo. Efekt se odehrává nad otevřeným oceánem, v nízkých stratokumulech, které pokrývají zhruba čtvrtinu mořské plochy. Plánované britské testy mají trvat pět až deset minut, krátké výstřiky mořské vody sledované přístroji, s efektem mizícím do 24 hodin.

Kdo za tím stojí a kolik to stojí

Grantový dopis ARIA nese datum 10. června 2025. Maximální rozpočet činí 6,1 milionu liber, aktivity startují 1. srpna 2025 a projekt má skončit 31. července 2028. Vedle manchesterského týmu se zapojují:

• University of Cambridge
• University of Exeter
• University of Leeds
• Finnish Meteorological Institute
• firma Archipelago Technology
• britský National Centre for Atmospheric Science (NCAS)

REFLECT spadá do širšího programu ARIA „Exploring Climate Cooling“ s celkovým rozpočtem 56,8 milionu liber. Agentura přitom výslovně říká, že nefinancuje nasazení technologie, pouze tvorbu důkazní základny pro budoucí rozhodování, které může klidně vyznít „nepoužívat“.

Lodě to dělaly nechtěně desítky let

Tady příběh dostává ironický rozměr. Námořní doprava po dekády spalovala palivo s vysokým obsahem síry a její emise vytvářely nad oceánem přesně ten efekt, který chce REFLECT záměrně nasimulovat, takzvané ship tracks, bílé pruhy zjasnělých mraků za loděmi.

Když Mezinárodní námořní organizace v roce 2020 snížila povolený obsah síry v palivu z 3,5 % na 0,5 %, lodní mraky zmizely. A s nimi i část chladicího efektu. Studie v Geophysical Research Letters z roku 2024 vyčíslila ztrátu na přibližně +0,12 W/m² radiativního forcingu. V hlavních lodních koridorech šlo o hodnoty řádově kolem 0,5–1 W/m² v ročním průměru. Přehledová práce z roku 2025 odhaduje, že výsledné oteplení do roku 2023 pravděpodobně nepřesáhlo 0,05 °C, ale samo o sobě potvrdilo, že bělení mraků funguje.

REFLECT je tedy pokus vědomě a kontrolovaně zopakovat něco, co lidstvo dřív vytvářelo jako vedlejší produkt. Tentokrát ovšem s čistou solí místo toxické síry, a s otázkou, zda to má vůbec někdo právo dělat.

Rizika: proč to není jen „neškodná sůl“

I malé množství příliš velkých částic může spustit srážky a oblak doslova rozpadnout. Příliš malé částice zase zvyšují odpařování a snižují účinnost. NOAA ve své analýze z roku 2022 zdůrazňuje, že bez přesné kontroly velikostní distribuce částic může být výsledek horší než žádný zásah.

A pak jsou tu systémové dopady. Studie publikovaná letos v Communications Earth & Environment ukazuje, že některé strategie MCB sice sníží globální průměrnou teplotu, ale nemusejí ochladit Evropu a mohou vyvolat nechtěné regionální změny srážek. Další práce NOAA z května 2025 varuje před možným dopadem na ozonovou vrstvu při velkém nasazení. Právě proto ARIA zavedla nezávislý oversight committee, povinnost zveřejňovat experimentální data a závazek, že případné patenty musí být royalty-free pro výzkumné použití.

Kdy a kde se to stane, a co to znamená pro Česko

Důležitá korekce: britské venkovní testy podle aktuálního FAQ agentury ARIA nezačnou před rokem 2028. Konkrétní lokalita dosud nebyla zveřejněna. Testy budou podmíněny dalším financováním, právním a environmentálním posouzením i souhlasem místních komunit.

Pro Česko platí: samotný REFLECT v testovací podobě počasí nad střední Evropou neovlivní. Při hypotetickém nasazení ve velkém měřítku by ale situace byla jiná, modely naznačují možné telekonekční dopady přes změny atmosférické cirkulace. Český výzkum v oboru existuje: skupina na MFF UK od roku 2024 studuje dopady geoinženýrství, především stratosférického rozptylu aerosolů. Přímé zapojení české instituce do REFLECT se nám zatím nepodařilo dohledat.

Manchesterský tým má tři roky na to, aby zjistil, jestli pár minut slaného aerosolu nad vlnami dokáže měřitelně změnit oblak. Odpověď „ano“ otevře debatu, na kterou svět zatím nemá pravidla. Odpověď „ne“ ušetří dekádu sporů. Obě stojí za těch 6,1 milionu liber.