Staří Egypťané věřili v modlitbu jako v řešení většiny zdravotních problémů, ale využívali rovněž chirurgické zákroky a přírodní prostředky jako byliny a zeleninu.
Někdy před rokem 2000 př. n. l. začali egyptští kněží vyvíjet první sofistikovanou lékařskou praxi na světě. Ačkoli se věří, že všechny rané kultury se naučily některé formy bylinné léčby i chirurgické metody, egyptští kněží byli první, kdo kodifikoval své znalosti způsobem, který dnes mohou vědci interpretovat. Sláva egyptských léčitelů byla tak velká, že do Egypta putovali bohatí a urození z celého Blízkého východu a později i z celého Středomoří.
Nemoci s božskou příčinou
Imhotep, který žil někdy kolem roku 2600 př. n. l., je často považován za prvního vědce známého jménem. Proslul jako lékař a je také považován za architekta stupňovité pyramidy pro faraona Džosera. Po jeho smrti byl Imhotepovi přidělen božský původ a magické schopnosti. Imhotep byl nazýván jediným vědcem, který se kdy stal bohem.
Plates 6 and 7 of the Edwin Smith Papyrus… an ancient Egyptian medical text.. the OLDEST known surgical treatise on…
Zveřejnil(a) Talal Al Hamad dne Pondělí 25. ledna 2021
Léčba nemocí s neznámými příčinami byla prováděna v náboženském kontextu. Egypťané věřili, že bohové bdí nad každou částí těla, a také kněží oddaní určitému bohu byli specialisté na léčbu dané části těla. Naopak božskou příčinu neměly rány a zlomeniny. Papyrus známý jako „Edwin Smith Surgical Papyrus“ bohy nezmiňuje, i když pochází asi z roku 1550 př. n. l. a je pravděpodobně kopií dřívějšího rukopisu, který může být až o tisíc let starší. Papyrus pojednává o nápravě zlomených kostí, o funkci srdce a o pulsu.
Víra v přírodní medicínu
Obecně se předpokládá, že egyptští kněží získali poznatky o lidském těle přípravou mumií. Ačkoli základem jejich znalostí byla pravděpodobně pitva, většina způsobů léčby nemocí byla založena na postupu typu pokus-omyl. Plesnivý chléb se přikládal na rány, jelikož plíseň produkovala penicilin. Běžně se používal i ricinový olej jako projímadlo a makové šťávy k úlevě od bolesti.
Ředkvičky, česnek a cibuli jedli stavitelé pyramid a chrámů, protože egyptští kněží stejně jako moderní bylinkáři věřili, že tato zelenina zabraňuje epidemickým chorobám. Přinejmenším obsahuje složky, které mají antibiotické vlastnosti. Léky se přimíchávaly do vína nebo piva, což přispělo k pocitu pohody u pacienta.
Jak moc byste věřili egyptským lékařům, kdybyste žili v tehdejší době?