Vědci varují, lidé začínají být unavení z koronavirových opatření. Průzkum ukazuje, že zhoršení pociťují všichni

Výzkumný norský projekt Pandrisk provádí hloubkový psychologický výzkum, aby pochopil, jak lidé reagují na vypuknutí pandemie. To poskytne znalosti, které mohou zdravotnické orgány využít, aby se připravily na další pandemie. Pandrisk se skládá z několika dílčích studií a jeho cílem je také zjistit, jak jednotlivé vlastnosti ovlivňují individuální chování a duševní zdraví během vypuknutí pandemie. Tento projekt vede výzkumná skupina Operační psychologie na univerzitě v Bergenu. 

Potřeba společenského kontaktu

Skupina psychologů a zdravotních výzkumníků na univerzitě v Bergenu zkoumala, která koronavirová opatření Norům nejvíce vadí. Zeptali se reprezentativního vzorku 2 200 dospělých Norů. Otázky byly položeny na začátku roku 2021, ale vědci se domnívají, že odpovědi by byly přibližně stejné i nyní.  Výsledky vědce překvapily.

iZdroj fotografie: Pixabay

Očekávali, že nejvíce budou lidé rozhozeni každodenními opatřeními a nejméně zákazy aktivit, které ani v normálním režimu nevykonávají každý den. Norové však opatření typu nošení roušek, bezpečnostních rozestupů a práce z domu chápou a smířili se s nimi. Naopak nejvíce jim vadí, že nemohou jít na večeři nebo na pivo s přáteli. Stejně tak jim schází kulturní akce a cestování. 

Pandemie psychických potíží 

Výzkumníci zdůrazňují, že koronavirová opatření ovlivňují lidi různě. Pro rodiny s dětmi byly nejvíce stresující zavřené školy a školky. Jinak se shodují s názory ostatních skupin společnosti. Norské vládě doporučují zaměřit se na opatření, které lidi stresují nejméně a naopak zachovat společenské aktivity, byť za zpřísněných podmínek. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Dlouhotrvající omezení se výrazně podepisují na psychické pohodě většiny obyvatel, což neplatí jen pro Norsko, ale pro celý svět. Studie Elviry Sojli, sbírající data v USA, zjistila, že lidé již dříve trpící psychickými potížemi zvládají restrikce nejhůře. Dobré fyzické zdraví zase zvládání omezení pomáhá. Zhoršení stavu nejvíce korelovalo s duševní poruchou u mladých dospělých a nejméně s duševní poruchou u starších dospělých. To lze přičíst tomu, že mladší lidé jsou zvyklí více cestovat a stýkat se s přáteli. A studií tohoto typu stále přibývá.

Jaké dopady na psychické zdraví vnímáte vy?

Zdroj: Forskning, UIB, Elvira Sojli, COVID-19 restrictions and age-specific mental health—U.S. probability-based panel evidence, 2021,