Badatel, který před dvaceti lety představil tyto termíny, chtěl zamezit zmatení. Mýtus smeček a dominance je ovšem stále živý, takže je načase ho vyvrátit.
Možná jste někdy slyšeli o tom, že smečku vlků vede alfa pár – tedy dominantní samec a samice. Na základě tohoto označení je velmi snadné si představit pár mladých dospělých a starších zvířat organizovaných v pevné hierarchii. Můžete si představit jejich příbuzné, nováčky ve smečce i vyzyvatele jako součásti stejného systému. I to, že některý z vlků vyzve alfa samce a převezme velení. Profesorka Barbara Zimmerman svou studií vyvádí z omylu.
Vlci v divočině fungují jinak
Na různých webech se můžete dočíst o „neuvěřitelně propracované hierarchii skupiny“ a o tom, že se vlci organizují zcela přirozeně. Je to údajně v zájmu stability a vzájemné podpory. Ve skutečnosti jsou ale tyto skupiny svou strukturou mnohem jednodušší. Podle Barbary Zimmerman pochází dělení vlků na alfy a bety ze zkoumání jedinců v zajetí. „Vůdce je nazván alfa samcem, pak jsou bety a další. Jenže tohle v divočině nefunguje.“
Většina vlčích smeček se jednoduše skládá ze dvou rodičů a jejich mláďat. Může také zahrnovat jednoho potomka do tří let věku, který ještě nezamířil vlastním směrem. „Dospělí jsou zkrátka ve vedení, protože jde o rodiče zbytku skupiny. A v lidské rodině také nemluvíme o alfa samcích a samicích a beta dětech,“ podotýká. Jenže odkud se v tom případě vzal onen koncept? Vychází z chování vlčích jedinců právě v zajetí.
Zajatecký souboj o vedení
O sociální struktuře a řeči těla mezi vlky psal v roce 1947 Rudolf Schenkel. Ten je studoval ve švýcarské Basel zoo, kde bylo na ploše 10krát 20 metrů chováno deset vlků. Viděl, jak nejsilnější samice a samec utvořili pár a následně se mohla změnit celá hierarchie skupiny. „Obě alfa zvířata pak ubránila svoje pozice tím, že kontinuálně kontrolovala a potlačovala všechny typy soupeření u jedinců stejného pohlaví,“ napsal Schenkel.
Podle jiného badatele, konkrétně Davida Mecha, to byla právě Schenkelova práce, která způsobila vzestup popularity pojmu „alfa samce“. Ve stejném roce Schenkel zmínil možnost, že smečky divokých vlků sestávají z monogamního páru a mláďat. Jenže tento údaj byl přehlédnut, i když jeho práce měla velký vliv. Chování ve smečkách zkoumala i Ane Møller Gabrielsen společně s tím, jak to změnilo pohled na výcvik psů.
Vliv klovacího řádu
Dalším principem je tzv. klovací řád, kterým byly v roce 1920 popsány vztahy mezi kuřaty. Ta mohou být agresivní vůči ptákům níže postaveným, ale ne těm, kteří jsou nad nimi. Tento koncept se stal velmi populárním a měl značný vliv na celou tehdejší vědu. Alespoň tedy v případě výzkumů, které se věnovaly chování živých organismů. Byl vnímán jako dominantní princip, který strukturuje jakoukoli společnost.
V 60. a 70. letech bylo poté provedeno hodně výzkumů týkajících se vlčích smeček, většina ovšem na vlcích v zajetí. Nebyli proto nutně příbuzní a byli drženi v nepřirozeně malých podmínkách. V roce 1970 vyšla kniha The Wolf: Ecology and Behavior of an Endangered Species. Byla úspěšná a pomohla dále popularizovat koncept alfa samce, protože hodně následujících badatelů se odvolávalo právě na ni.
Neaktuálnost a psí výcvik
Autor opakovaně vyzýval nakladatele, aby přestal s dotisky, protože informace jsou už zastaralé. Kniha je ovšem stále v prodeji. David Mech použil termín alfa samec v prvních výzkumech, ale když zjistil, že je chybný, už zakořenil v dalších textech. Teorie alfa vlka měla také výrazný vliv na výcvik psů. Opět se to projevilo hlavně v momentě vydání knihy. Spolu s tím vyšly další svazky vycházející z výzkumů zvířat v zajetí.
S konceptem jasné hierarchie začali cvičitelé psů používat jako výcvikový nástroj trest. A nebylo to jen o tom, že byl pes potrestán, když udělal něco špatně. Cvičitelé mu museli neustále ukazovat, kdo je alfa vlk. Zahrnovalo to i fyzické tresty jako třesení štěnětem za krk. Po roce 2000 už se ve výcvikové literatuře tyto postupy tolik neobjevovaly. Objevila se metoda tzv. pozitivního výcviku, založeného na odměně a absenci fyzických trestů.
S jakou nejpodivnější organizací skupiny jste se kdy setkali?