Vědci mají k dispozici tři trénované netopýry. Jmenují se „Chin, „4“ a „Clear“. Měli by badatelům dopomoci k odpovědi na to, jak se ptáci poprvé odlepili od země.
Schopnost létat není rozhodně z evolučního hlediska žádnou maličkostí. Má hodně výhod, jako je útěk před predátory a přístup k jinak nedosažitelné potravě. Ptáci, netopýři a další létající tvorové by se bez toho vůbec nevyvinuli. Samotný mechanismus, který pomohl s posunem od pobytu na zemi k pohybu ve vzduchu, zůstává však otázkou spekulací. Nový pohled poskytuje studie Christoffera Johanssona v Current Biology.
Pomoc tří cvičených netopýrů
Badatelé švédské Lundské univerzity mají nyní vysoce odborné poradce. Za pomoci tří cvičených netopýrů zjistili zajímavé okolnosti ohledně efektivity letu a aerodynamiky. Netopýry naučili létat ve speciálním větrném tunelu a měřili proudy vzduchu. Použili k tomu techniku zvanou tPIV neboli velocimetrickou tomografii částic. Toto měření ukázalo, že let krátce nad zemí nebo vodou jim ušetřil obrovské množství energie.
Aerodynamická interakce jejich křídel se zemí se jmenuje „ground effect“. Je výrazně silnější nad hladkým povrchem, jako je například hladina jezera. Právě na takových místech chytají ptáci a netopýři potravu, navíc během letu zde také pijí. Toto pak platí obecně. „Naše měření ukázala, že ground effect způsobuje u létajících zvířat dvojnásobnou úsporu energie, než jak tomu bylo u předchozího modelu,“ uvedl Christoffer Johanson.
Aerodynamická reflexe
Klíčová skutečnost je ta, že hladký povrch funguje jako aerodynamické zrcadlo a přerušuje spodní proud vzduchu, který jde od křídel. To přispívá k většímu tlaku a potlačuje formování proudu na jejich koncích. Toto se děje i na moderních letadlech. Většina z nich je postavena tak, aby měla na koncích křídel zpevnění a samotnou špičku obrácenou nahoru. Díky tomu se proudy vzduchu nevytváří.
Jde jasně o spekulaci, ale jestli takto dokážou zvířata ušetřit hodně energie při letu nízko nad zemí, pak je to dobrý důvod pro začátek samotné schopnosti. Model naznačuje, že se zvířata naučila létat prostým běháním a skákáním na svahu, přičemž jejich končetiny byly předchůdci křídel. Na přijetí této teorie máme ale podle zoologa Pettera Bockmanna z univerzity v Oslu ještě málo informací.
Teorie o migraci ze stromů
Další teorií je přístup „dolů ze stromů“. Podle ní měla zvířata vlastnosti, která jim dovolila klouzat ze stromů a skal. Z toho se postupně vyvinula dovednost skutečného letu. Ještě jiným pohledem je „vektorové šplhání (vector assisted climbing)“. Myšlenkou je skutečnost, že zvířata šplhala na stromy i za pomoci svých křídel. Dle Bockmanna však u žádné z teorií neexistuje dost argumentů pro to, aby převážila nad ostatními.
Jedním z problémů je podle něj absence fosilií lesních zvířat, což by mohlo potvrdit teorie spojené právě se stromy. Vědci například nenašli žádné pozůstatky, které by ukázaly na vývoj z myši do podoby netopýra. Prakticky všechny fosilie jsou z plání nebo polopouští. Přijmout teorií se zemským odrazem je určitě lákavé, protože k dosavadním nálezům sedí nejlépe. Tento vývoj mohl ptákům dovolit odrazit se od země i v rámci lesa.
Která létající zvířata jsou vám nejmilejší a proč?
Zdroj: ScienceNorway
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 4927
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8004
