Nápis na amuletu se dovolává Archanděla Gabriela, aby zastavil krvesajné duchy a démony. Opravdu mu v tomto ohledu mohl pomoci?
Archeologové rozluštili nápisy na magickém amuletu, který měl zastavovat zlé duchy, co „jedí maso a pijí krev“. Před 1600 lety zapsali Mandejci, kteří žili v jižním Iránu a Iráku, tyto instrukce na olověný amulet. Objev může vrhnout nějaké světlo na náboženství tohoto národa, které je dosti komplexní a je směsí několika věrouk.
Čištění, pacifismus a volání anděla
Jan Křtitel a archanděl Gabriel jsou oba důležité figury a moderní Mandejci se často ponořovali do vody jakožto formy očištění. Kromě toho následovali filosofii pacifismu, ve které nemohlo být násilí použito dokonce ani v rámci sebeobrany. Podle rozluštěného textu měl amulet chránit muže jménem Abbiya proti duchům a démonům, kteří pili krev. „Ve jménu života, ať je duch a duše Abbiyaha, syna Mahuova, zdravá,“ říká nápis.
Amulet následně volá Gabriela coby božího anděla, aby udeřil, zabil a spoutal démona. Má také zastavit „duchy, kteří pijí krev a jedí maso“ před tím, aby Abbiyaovi ublížili. Amulet je 20 centimetrů dlouhý a asi 5 široký s 62 linkami textu. Uvádí to Tom McCollough, emeritní profesor religionistiky z Univerzity v Danville v Kentucky. Uvedl to také na výročním virtuálním setkání Archeologické společnosti Ameriky a Společnosti pro klasická studia.
Původ a kořeny tohoto amuletu
Výzkumná instituce pořídila amulet spolu s dvěma dalšími od sběratele za cenu 5 000 dolarů. V té době sběratel uváděl, že všechny amulety byly koupeny jeho rodinou v Jeruzalémě v 50. letech, což doložil fotografiemi. Všechny tři amulety jsou z olova a mají měděné pouzdro. Podle koroze byl jejich vznik datován do roku 450, možná dříve. Jiný amulet od stejného sběratele byl touto metodou datován do roku 750.
Protože jsou amulety natolik staré, mohou poskytnout vodítka o změnách náboženství během času. Jsou totiž jedinými artefakty z tohoto časového období. Zástupců Mandejců je dnes asi 50 000 a po celá tisíciletí pobývali v jižním Iránu a Iráku. Dnes jsou ovšem často terčem perzekuce a pronásledováni několika militantními skupinami od invaze do Iráku v roce 2003. Mnoho jich muselo uprchnout, někteří žijí v USA, další v Austrálii, Švédsku, Británii nebo Kanadě.