Domácí cvičení je dnes celkem běžnou součástí našich dnů a během pandemie si získalo logicky mnohem větší pozornost. Probíhalo ovšem i za starých časů.
Jak takové staré sestavy vypadaly a k čemu byly určené? Praktikovaly se tehdy kliky, sklapovačky a dřepy? Zdravotní prospěšnost pohybu dnes už nelze nijak zpochybnit. Jen o trochu více aktivity člověku sníží riziko předčasného úmrtí o polovinu, jak uvádí i nová studie univerzity v Adgeru. A tento poznatek byl evidentně znám už před skoro sto lety, o čemž vypovídají i návodné sestavy právě domácích cviků.
Pohybová gymnastika ročník 1931
Norský gymnasta a atlet Sverre Grøner (1890–1972) napsal v roce 1931 knihu o pohybové gymnastice. Lidé tehdy začali cvičit doma i venku a obecná péče o vlastní tělo byla znatelným trendem. Důvody však nebyly nijak vznešené nebo ideální, šlo spíše o hnací sílu marnivosti. Proto Grøner vytvořil podrobnou příručku, podle které se dalo cvičit v normálních domácích podmínkách zcela bez problémů.
Příručka obsahuje pět sad cvičení po 16 cvicích a na jejich efektivitu byl dotázán profesor sportovní vědy Tron Krosshaug ze sportovní akademie v Oslu. Podle něj mohou být tyto cviky příjemnou vzpruhou po obdobích nečinnosti nebo zahřátím před jinou aktivitou. Pravdou ovšem je, že dnes máme mnohem přesnější znalosti o dopadech a efektivitě konkrétních cviků. Velmi rychle tak najdeme pohyby, které jsou mnohem účinnější.
Větší objem znamená větší pokrok
Chceme-li dosáhnout většího cvičebního pokroku a odrazu na vlastním těle, je nutné zvýšit tréninkový objem, tedy aspoň pro většinu z nás. Základní teorií je, že pokud chcete zesílit, musíte postupně přidávat další zátěž. Cvičení z Grønerovy příručky tomu ale neodpovídají. Většina popsaných pohybů totiž nepracuje s žádným odporem, nebudou tedy posilovat svalstvo. Nerozhoduje však jen to, kolik zvedáte, ale také vaše aktuální forma.
Krosshaug vysvětluje, že zdravotní doporučení pro fyzickou aktivitu má hlavně dvě složky. V první řadě jde o činnosti, které posilují náš kardiovaskulární systém. Jsou to tzv. činnosti se střední až vysokou intenzitou. Pak už jde o cvičení na posílení svalů. Některé cviky podle Grønera mohou proto působit na zadýchání, a tedy posílení. Pro lepší dopad na organismus a celkovou kondici by ale měly být trochu upravené.
Máte nějaký domácí režim na udržení kondice? Jaké má výsledky?
Zdroj: Forskning
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 5102
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8179
