Koronavirus dokáže napadat mozkové buňky a způsobit vážná onemocnění i trvalé následky

Koronavirus dokáže po napadení klíčových buněk v mozku vypnout, nebo i zabít okolní neurony. Buňky hvězdicovitého tvaru zvané astrocyty mají v nervovém systému mnoho úloh, především poskytují palivo právě neuronům, které v mozku předávají signály. Nová laboratorní studie zjistila, že infikované astrocyty přestávají produkovat klíčové látky využívané neurony. Místo toho vylučují zatím neznámou substanci, která okolní buňky otráví.

Nejen plíce jsou ohroženy koronavirem

Pokud tohle astrocyty v mozku provádějí, může to vysvětlit některé změny v mozkové struktuře, které se projevily u pacientů, kteří zažili tzv. mozkovou mlhu a další psychické problémy. Ty mohou podle všeho provázet některé případy onemocnění covidem-19. Je příliš brzo na konkrétní či komplexní závěry, ovšem podstatným poselstvím studie je, že se koronavirus dokáže dostat do mozkových buněk. Neděje se tak pokaždé, ale je to jedna z možností.

iZdroj fotografie: Pixabay

Další studie naznačují, že koronavirus umí také přímo ovlivnit neurony, i když přesná cesta jeho pohybu mozkem je stále předmětem zkoumání. Astrocyty se tak přidávají k obsáhlému seznamu buněk, které virus dokáže napadnout, ovšem výzkum je v počátcích a spousta otázek tak zůstává stále nezodpovězena. Nová studie získala data ze tří zdrojů: z buněk v laboratorním prostředí, mozkové tkáně zemřelých pacientů a snímků mozku u přeživších.

V mozku pacienta s covidem-19

Obecně je náročné srovnávat lehké a těžké případy, protože mozkové změny lehké infekce nemusí být následkem stejného mechanismu jako u tkání těch, kteří na covid-19 zemřeli. Nicméně vědci shledali, že kůra mozková – tedy zvrásněný povrch mozku odpovědný za komplexní procesy, jako jsou vzpomínky nebo vnímání – vykazovala znatelné rozdíly v tloušťce při srovnání těžkých a lehkých případů.

iZdroj fotografie: Pixabay

Snímky mozků byly pořízeny zhruba dva měsíce po diagnóze konkrétních pacientů. Je velmi překvapivé, že tyto změny byly pozorovatelné během tak krátké doby. Se změnou tloušťky kůry mozkové jsou obvykle spojovány hlavně věci jako chronický stres, drogy a infekce typu HIV. Mozková kůra u covidových pacientů se projevila jako znatelně tenčí, a to především v oblasti blízko nosu, což by poukazovalo právě na nos a příbuzné senzorické nervy jako ideální cestu koronaviru při cestě do mozku.

Zdroj: Live Science