Když přijde sezóna senné rýmy, jen slzíte a smrkáte a nejspíše cítíte následující vztah jen jako slabou útěchu. Vaše dýchací potíže jsou totiž pravidelné.
Existuje nicméně negativní korelace mezi citlivostí na mnohé alergeny a šancí, že chytíte covid-19. Aspoň tedy u lidí ve Spojeném království, jak studie naznačuje. Důvod stojící za touto okolností je nejspíše poměrně triviální, nebo nám naopak sdělí něco podstatného o našem imunitním systému. Tyto poznatky mohou následně pomoci lékařům v boji s alergiemi, nebezpečnými infekcemi, případně dokonce obojím, což rozebírá prof. Adrian Marineau.
Rozhození nejen pylem a trávou
Z lidského pohledu je docela intuitivní, že pokud je imunita rozhozena kouskem pylu, pak virus ohrožující celou planetu bude obzvlášť velkým rizikem. Analýza dat lidí nakažených mezi květnem 2020 a únorem 2021 uvedená v magazínu Thorax ale naznačuje opak a pár dalších, více očekávatelných skutečností. Profesor Adrian Marineau z Queen Mary University v Londýně provedl mnoho demografických srovnání.
Vyšetřoval přitom vztah infekce covidu-19 a asi 15 000 residentů, z nichž většina byla vystavena viru i v dalších měsících. Některé výsledky se shodovaly s dalšími výzkumy, které ale užívaly jiných metod. S větším rizikem covidu-19 jsou spojeny faktory jako život v plných domech, vnitřní styky s vnějšími návštěvami, obezita nebo asijské etnikum. Tohle všechno nahrává vystavení koronaviru, a tedy i vlastní nákaze. Riskantní jsou i určité profese.
Popření dalších studií v podobném poli
V dalších ohledech ale výzkum popřel některá další bádání. Například tím, že muži a ženy nemají rozdílné šance nákazy. Pokročilý věk také neznamenal vyšší riziko nákazy (projevil se vlastně opak), ovšem stále platí vysoké riziko smrti nebo hospitalizace. „Existuje jen omezené překrytí faktorů, které vedou k nákaze, oproti tomu, že nakažení skončí na jednotce intenzivní péče a následně zemřou, jak uvádí nemocniční statistiky,“ uvádí studie.
Bádání také pozorovalo některé okolnosti, které zatím zkoumány nebyly, včetně jídelníčku a potravinových doplňků. Mnohé z nich se nijak výrazně neprojevily. Nicméně lidé, kteří v důsledku alergické reakce získávají vyrážku (například atopický ekzém), mají o 23 % nižší šanci, že se covidem-19 nakazí. Osoby s touto vyrážkou a navíc trpící astmatem mají šanci nižší dokonce o 38 % ve srovnání se zbytkem populace.
Bez vysvětlení vztahu, otázky pro další vědce
Toto pozorování nedokáže zjištěnou spojitost jakkoli vysvětlit, jen tím vyvstávají podnětné otázky pro další badatele. Nicméně určitou nápovědu poskytuje skutečnost, že lidé užívající imunosupresiva mají šanci chycení covidu-19 o 53 % nižší než je celonárodní průměr. To zní ještě nesmyslněji, dokud si neuvědomíme, že lidé s narušenou imunitou jsou nejspíš mnohem opatrnější v ohledu prostředí, ve kterém se pohybují.
Ať už je to pečlivé nošení respirátoru nebo společenská izolace, lidé s těmito problémy považují virus za skutečnou hrozbu a chovají se mnohem opatrněji. Je ovšem také možné, že roli hraje příliš horlivý imunitní systém, který je často dědictvím po neandrtálcích nebo denisovanských předcích. Tato imunita vytváří velmi silnou první linii obrany organismu. Je to trochu výhoda, nicméně nedostatečný důvod pro odmítání vakcinace.
Jaké alergie vás trápí a v jakém ročním období?
Zdroj: IFLScience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 9199
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 12276
