Odpovědi, které odhalují záhady spící mysli. Jak se ukazuje, sny jsou důležitější, než si člověk myslí

Pokud porozumíme tomu, co se děje uvnitř našeho mozku během procesu snění, všechno začíná dávat mnohem větší smysl. Sny jsou obecně mnohem důležitější, než si možná myslíme. Navíc pozorujeme, že jich míváme nějak méně. To je ovšem na jiné povídání, dneska zkusíme zodpovědět několik otázek, které nás dost možná trápí ohledně těch bizarních nočních halucinací, jež nám kolikrát hned po probuzení unikají.

Podivnost snů a jejich pojivo

Existuje dobrý důvod, proč jsou sny tak prchavé a podivné. Část mozku zvaná hipokampus skladuje naše vzpomínky a během REM fáze spánku jsou signály z této oblasti vypnuty. Takže během spánku nemáme k těmto vzpomínkám přístup. Jenže stále máme obecné vzpomínky na lidi a místa, což tvoří pozadí snů. Navíc je nastartovaná emoční aktivita, která tyhle střípky propojuje. Z toho plyne, že nade všemi vzpomínkami pak vládne konkrétní emoce.

iZdroj fotografie: Pixabay

Mozek taky vypíná ve spánku oblast logiky a rozhodování, proto se ve snu nezamýšlíte nad tím, co by vám normálně nedávalo smysl. Omezený provoz mozku je důvodem, proč máme nad sny tak mizivou kontrolu – jsme pouze pozorovatelé. Takže pokud létáte po planetě, jejíž povrch tvoří čokoládové řízky, místo rukou máte gumové medvídky, vzduchem poletuje vlak, který znáte od babičky, a vůbec vám to nepřijde divné, je to právě proto.

Sníme opravdu jen v REM fázi?

Věda se sny zabývá, ovšem po dlouhou dobu šlo hlavně o cvičení v prapodivném výkladu než o reálnou vědu. Výzkumy začaly někdy roku 1953, kdy byli první dobrovolníci připojeni na EEG a probuzeni během odlišných fází spánku. Tak byla objevena REM fáze a snění. Poslední výzkumy odhalily, že sníme během celého průběhu spánku, nejen v REM fázi, ale většinu takových snů zapomeneme. Nejsou totiž emoční, nejsou živé a těžko se pamatují. Jsou vlastně nudné.

iZdroj fotografie: Pixabay

I když někteří lidé tvrdí, že nikdy nesnili, není tomu tak. Všichni sníme, jen si to ne všichni pamatujeme. Někdy za to může odlišné nastavení mozku. Ti z nás, kteří mají tendenci si sny pamatovat, mají během spánku i bdění část mozku odpovědnou za obrazové vjemy a ukládání vzpomínek aktivnější než lidé, kteří si svoje sny nikdy nepamatují. Takže i když si nevzpomínáte, všichni sníme.

Zdroj: New Scientist